Bookbot

Doba kouzelníků - Deset velkých let filozofie (1919-1929)

Więcej o książce

Švýcarský publicista a filozof Wolfram Eilenberger přibližuje vývoj německé filozofie v letech 1919 až 1929, zaměřuje se na čtyři významné filozofy: Martina Heideggera, Ernsta Cassirera, Ludwiga Wittgensteina a Waltera Benjamina. Na základě důkladné znalosti jejich životních příběhů a děl vytváří plastický obraz jejich osobností a přínosů pro filozofii a kulturu. Martin Heidegger, existencialistický filozof, se ve svém hlavním díle snažil odhalit smysl bytí analýzou lidské existence, přičemž kladl důraz na konečnost a smrtelnost člověka. Ernst Cassirer, novokantovec a profesor, se zabýval duchovními vědami a kulturou, přičemž jeho filozofie, označovaná jako symbolism, zdůrazňuje vytváření symbolů jako jedinou dostupnou skutečnost. Ludwig Wittgenstein, rakouský logik a filozof, formuloval v Logicko-filozofickém traktátu základy analytické filozofie a logického pozitivismu, redukující filozofii na logickou analýzu jazyka a extrapolující logický formalismus na veškeré poznání. Eilenberger tak přináší fascinující pohled na klíčové myšlenky a osobnosti, které formovaly filozofii v tomto důležitém období.

Zakup książki

Doba kouzelníků - Deset velkých let filozofie (1919-1929), Wolfram Eilenberger

Język
Rok wydania
2020
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Doba kouzelníků - Deset velkých let filozofie (1919-1929)
Język
czeski
Wydawca
Omega
Rok wydania
2020
Oprawa
twarda
ISBN10
8075850475
ISBN13
9788075850478
Seria
Opis
Švýcarský publicista a filozof Wolfram Eilenberger přibližuje vývoj německé filozofie v letech 1919 až 1929, zaměřuje se na čtyři významné filozofy: Martina Heideggera, Ernsta Cassirera, Ludwiga Wittgensteina a Waltera Benjamina. Na základě důkladné znalosti jejich životních příběhů a děl vytváří plastický obraz jejich osobností a přínosů pro filozofii a kulturu. Martin Heidegger, existencialistický filozof, se ve svém hlavním díle snažil odhalit smysl bytí analýzou lidské existence, přičemž kladl důraz na konečnost a smrtelnost člověka. Ernst Cassirer, novokantovec a profesor, se zabýval duchovními vědami a kulturou, přičemž jeho filozofie, označovaná jako symbolism, zdůrazňuje vytváření symbolů jako jedinou dostupnou skutečnost. Ludwig Wittgenstein, rakouský logik a filozof, formuloval v Logicko-filozofickém traktátu základy analytické filozofie a logického pozitivismu, redukující filozofii na logickou analýzu jazyka a extrapolující logický formalismus na veškeré poznání. Eilenberger tak přináší fascinující pohled na klíčové myšlenky a osobnosti, které formovaly filozofii v tomto důležitém období.