Bookbot

Jaroslav Hašek: filosoficko-literární perspektivy

Parametry

  • 149 stron
  • 6 godzin czytania

Więcej o książce

Kniha přináší tři studie na pomezí filosofie, hermeneutiky a literární vědy. První studie analyzuje filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. V prvním kroku se zkoumá výskyt slova filosofovat, což vede k úvahám o filosofické naléhavosti románu vyplývající z konfrontace jedince s dějinami. Druhý krok se zaměřuje na zařazení románu do dějin moderního románu podle Milana Kundery, který ukazuje, jak moderní román ovlivňuje vztah k fenoménu dějin. Třetí krok se v kontextu Heideggerových dějin metafysiky snaží zjistit, jak román reaguje na konec těchto dějin. Druhá studie porovnává Haškovu tvorbu s Georgem Lukácsem, zkoumá možnosti zařazení Osudů do Lukácsovy typologie románu a odhaluje intelektuální spřízněnost obou autorů prostřednictvím motivu zvěcnění člověka a obrany proti němu. Poslední studie chápe román jako modernistické dílo, které se svými postupy blíží Eliotově Pusté zemi, Joyceovu Odysseovi a Rilkovým Elegiím z Duina. Zaměřuje se na zmínky v předmluvě a doslovu k prvnímu dílu, které lze interpretovat pomocí mýtické metody typické pro modernistickou literaturu. Cílem je prozkoumat spojení mezi hledačem věčné slávy a postavami, které reprezentují falešnou kulturu, přičemž konečným výchovným paradigmatem se stává sám Švejk.

Zakup książki

Jaroslav Hašek: filosoficko-literární perspektivy, František A. Podhajský

Język
Rok wydania
2023
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Jaroslav Hašek: filosoficko-literární perspektivy
Język
czeski
Wydawca
Togga
Rok wydania
2023
Oprawa
miękka
Liczba stron
149
ISBN10
8074762718
ISBN13
9788074762710
Seria
Opis
Kniha přináší tři studie na pomezí filosofie, hermeneutiky a literární vědy. První studie analyzuje filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. V prvním kroku se zkoumá výskyt slova filosofovat, což vede k úvahám o filosofické naléhavosti románu vyplývající z konfrontace jedince s dějinami. Druhý krok se zaměřuje na zařazení románu do dějin moderního románu podle Milana Kundery, který ukazuje, jak moderní román ovlivňuje vztah k fenoménu dějin. Třetí krok se v kontextu Heideggerových dějin metafysiky snaží zjistit, jak román reaguje na konec těchto dějin. Druhá studie porovnává Haškovu tvorbu s Georgem Lukácsem, zkoumá možnosti zařazení Osudů do Lukácsovy typologie románu a odhaluje intelektuální spřízněnost obou autorů prostřednictvím motivu zvěcnění člověka a obrany proti němu. Poslední studie chápe román jako modernistické dílo, které se svými postupy blíží Eliotově Pusté zemi, Joyceovu Odysseovi a Rilkovým Elegiím z Duina. Zaměřuje se na zmínky v předmluvě a doslovu k prvnímu dílu, které lze interpretovat pomocí mýtické metody typické pro modernistickou literaturu. Cílem je prozkoumat spojení mezi hledačem věčné slávy a postavami, které reprezentují falešnou kulturu, přičemž konečným výchovným paradigmatem se stává sám Švejk.