Bookbot

Ludmila Kapalínová, porodní bába sobínská

Ocena książki

Więcej o książce

Publikace seznamuje čtenáře prostřednictvím životního příběhu báby Ludmily s počátky historie systematického vzdělávání porodních bab na pražské univerzitě. Podtitulem knihy je Od sousedské asistence k institucionalizovanému porodnictví v Praze. Průvodkyní výstavy První křik, první pláč i doprovodné knihy je konkrétní „bába“ Ludmila Kapalínová ze Sobína (1780–1860); coby desetinásobná matka, navíc znovu těhotná, odešla v zimním semestru 1824/25 studovat kurz porodního babictví do Prahy na univerzitu. Tady se stala žákyní jednoho ze zakladatelů moderního porodnictví Antonína Jungmanna. Ludmila pak provozovala své babické řemeslo celých osmnáct let. Působila na panství Tachlovice ve vesnicích náležejících zejména k hostivické a libocké farnosti, které se nacházejí sice na samé západní hranici dnešní Prahy, ale v 19. století byly poměrně daleko za pražskou hradbou.

Zakup książki

Ludmila Kapalínová, porodní bába sobínská, Pavla Státníková, Prokop Remeš

Język
Rok wydania
2017
Oprawa
(miękka),
Stan książki
Bardzo dobry
Cena
40,91 zł

Metody płatności

3,0
Dobra
2 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Ludmila Kapalínová, porodní bába sobínská
Język
czeski
Rok wydania
2017
Oprawa
miękka
ISBN10
8087828305
ISBN13
9788087828304
Seria
Ocena
3 z 5
Opis
Publikace seznamuje čtenáře prostřednictvím životního příběhu báby Ludmily s počátky historie systematického vzdělávání porodních bab na pražské univerzitě. Podtitulem knihy je Od sousedské asistence k institucionalizovanému porodnictví v Praze. Průvodkyní výstavy První křik, první pláč i doprovodné knihy je konkrétní „bába“ Ludmila Kapalínová ze Sobína (1780–1860); coby desetinásobná matka, navíc znovu těhotná, odešla v zimním semestru 1824/25 studovat kurz porodního babictví do Prahy na univerzitu. Tady se stala žákyní jednoho ze zakladatelů moderního porodnictví Antonína Jungmanna. Ludmila pak provozovala své babické řemeslo celých osmnáct let. Působila na panství Tachlovice ve vesnicích náležejících zejména k hostivické a libocké farnosti, které se nacházejí sice na samé západní hranici dnešní Prahy, ale v 19. století byly poměrně daleko za pražskou hradbou.