Císařská politika. Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice 1906-1914

Więcej o książce

Vztah centrálních mocností, tedy Rakouska-Uherska a Německa, zásadně ovlivňoval evropskou a mezinárodní politiku v letech 1906–1914. Publikace začíná rokem 1906, kdy došlo k významným personálním změnám v habsburské monarchii, přičemž nástup barona Aehrenthala do funkce ministra zahraničí byl klíčový. První léta jeho úřadování (1906–1908) byla relativně klidná, s existující détente mezi habsburskou monarchií a Ruskem ohledně Balkánu. Zlom nastal během bosenské anekční krize (1908–1909), kdy Berlín opustil bismarckovský kurs a poskytl Rakousku-Uhersku silnou podporu v konfliktu s Ruskem a Srbskem. Rusko utrpělo diplomatickou porážku, jejíž důsledky ovlivnily mezinárodní vztahy až do první světové války. V letech 1909–1912 došlo k podstatným změnám ve vztahu Německa a Rakousko-Uherska, zejména po nástupu Kiderlena-Wächtera v roce 1910, který se snažil zlepšit vztahy s Velkou Británií a nechtěl poskytovat jednostrannou podporu. Tento přístup se projevoval během balkánských válek (1912–1913), kdy Berlín preferoval spolupráci s Brity. Po Kiderlenově smrti na konci roku 1912 se však Německo vrátilo k výraznější podpoře spojence, obávající se mezinárodní izolace. Po sarajevském atentátu Berlín jednoznačně podpořil habsburskou monarchii.