Więcej o książce
Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie, jež byla zásadním způsobem ovlivněna systémem a vlastnostmi klínového písma. To zde bylo používáno od konce 4. až do konce 1. tisíciletí př. n. l. Autor tyto gnozeologické procesy analyzuje na základě tří skupin zdánlivě nesouvisejících, ale přesto svou metodou tvorby úzce provázaných textových dokladů: lexikálních seznamů, věštebných textů (takzvaných omin) a právních zákoníků, které pocházejí z období 2. až 1. tisíciletí př. n. l. Dospívá k závěru, že babylonská kultura, která v předhelénistickém období zásadním způsobem ovlivnila celý tehdejší svět starověkého Předního východu, měla svůj vlastní pozoruhodný způsob myšlení. Zanikl však poté, co Řekové tuto oblast kulturně i politicky ovládli a klínové písmo se přestalo používat.
Zakup książki
Předřecká filozofie : hledání pravdy ve starověké Babylonii, Marc Van de Mieroop, Jiří Prosecký
- Język
- Rok wydania
- 2022
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Předřecká filozofie : hledání pravdy ve starověké Babylonii
- Język
- czeski
- Autorzy
- Marc Van de Mieroop, Jiří Prosecký
- Wydawca
- Academia
- Rok wydania
- 2022
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8020033467
- ISBN13
- 9788020033468
- Seria
- Kolekcja
- Orient (Academia)
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Tematyka filozoficzna, Mezopotamia, Gnozeologia, epistemologia, Historia myśli
- Pierwsze wydanie
- 2015
- Oryginalna nazwa
- Philosophy Before the Greeks: The Pursuit of Truth in Ancient Babylonia
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie, jež byla zásadním způsobem ovlivněna systémem a vlastnostmi klínového písma. To zde bylo používáno od konce 4. až do konce 1. tisíciletí př. n. l. Autor tyto gnozeologické procesy analyzuje na základě tří skupin zdánlivě nesouvisejících, ale přesto svou metodou tvorby úzce provázaných textových dokladů: lexikálních seznamů, věštebných textů (takzvaných omin) a právních zákoníků, které pocházejí z období 2. až 1. tisíciletí př. n. l. Dospívá k závěru, že babylonská kultura, která v předhelénistickém období zásadním způsobem ovlivnila celý tehdejší svět starověkého Předního východu, měla svůj vlastní pozoruhodný způsob myšlení. Zanikl však poté, co Řekové tuto oblast kulturně i politicky ovládli a klínové písmo se přestalo používat.