Bookbot

Můj život se schizofrenií

Ocena książki

Parametry

  • 463 strony
  • 17 godzin czytania

Więcej o książce

Chtěla bych touto knihou přiblížit čtenářům, jak se žije s psychotickým onemocněním - schizofrenií. Poprvé se u mne objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když mi bylo 15 let a byla jsem poprvé odeslána k psychiatrovi. Hospitalizovaná na psychiatrii jsem však byla až o 3 roky později. Od té doby u mne docházelo k opakovaným hospitalizacím, protože jsem se dlouho nemohla smířit s tím, že jsem vážně psychicky nemocná, nechtěla jsem brát léky. Poznala jsem potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Uběhlo mnoho let, opakovaně jsem se vracela do psychiatrické léčebny, vždy když jsem ve stresu, tak se moje nemoc zhorší. Nakonec jsem pochopila, že s nemocí nemůžu bojovat, ale že se s ní musím naučit žít. Věnuji se svým koníčkům a zájmům, dlouhodobě navštěvuji psychiatra a psycholožku, beru depotní injekce a užívám léky. Zúčastňuji se různých besed a snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním.

Zakup książki

Můj život se schizofrenií, Jiřina Koudelová

Język
Rok wydania
2020
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
3 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Můj život se schizofrenií
Język
czeski
Rok wydania
2020
Oprawa
twarda
Liczba stron
463
ISBN10
8076121582
ISBN13
9788076121584
Seria
Kategorie
Ocena
4 z 5
Opis
Chtěla bych touto knihou přiblížit čtenářům, jak se žije s psychotickým onemocněním - schizofrenií. Poprvé se u mne objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když mi bylo 15 let a byla jsem poprvé odeslána k psychiatrovi. Hospitalizovaná na psychiatrii jsem však byla až o 3 roky později. Od té doby u mne docházelo k opakovaným hospitalizacím, protože jsem se dlouho nemohla smířit s tím, že jsem vážně psychicky nemocná, nechtěla jsem brát léky. Poznala jsem potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Uběhlo mnoho let, opakovaně jsem se vracela do psychiatrické léčebny, vždy když jsem ve stresu, tak se moje nemoc zhorší. Nakonec jsem pochopila, že s nemocí nemůžu bojovat, ale že se s ní musím naučit žít. Věnuji se svým koníčkům a zájmům, dlouhodobě navštěvuji psychiatra a psycholožku, beru depotní injekce a užívám léky. Zúčastňuji se různých besed a snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním.