Bookbot

Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, literární historii a filozofii.

Ocena książki

Parametry

  • 311 stron
  • 11 godzin czytania

Więcej o książce

Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů. Možnosti analýzy poezie mezi „ratiem“ a „emotiem“ jsou načrtnuty v úvodu, první kapitola přináší základní teoretický a historický kontext ruské poezie a jejího studia, druhá kapitola zpracovává etický model lyrického subjektu, reagujícího na období tzv. tání po roce 1956, i spojnice mezi avantgardou a socrealismem a paralely mezi religiózním a socrealistickým kodexem. Třetí kapitola ukazuje vývoj pluralismu v ruské poezii od tzv. estrádní poezie přes neoavantgardu až po postmodernismus. Jeho jednotlivé fáze a projevy jsou demonstrovány mj. i na srovnání poezie A. Vozněsenského a G. Sapgira. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu tvorby jediného autora A. Kušnera a na jeho vztah k akméismu i filozofii času. Spojnice mezi kapitolami tvoří reflexe myšlenkových a filozofických systémů u analyzovaných autorů. Kniha je doplněna ruským a německým resumé a obsahuje jmenný rejstřík.

Zakup książki

Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, literární historii a filozofii., Helena Ulbrechtová

Język
Rok wydania
2009
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

5,0
Doskonała
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, literární historii a filozofii.
Język
czeski
Rok wydania
2009
Oprawa
twarda
Liczba stron
311
ISBN10
8086420329
ISBN13
9788086420325
Seria
Ocena
5 z 5
Opis
Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů. Možnosti analýzy poezie mezi „ratiem“ a „emotiem“ jsou načrtnuty v úvodu, první kapitola přináší základní teoretický a historický kontext ruské poezie a jejího studia, druhá kapitola zpracovává etický model lyrického subjektu, reagujícího na období tzv. tání po roce 1956, i spojnice mezi avantgardou a socrealismem a paralely mezi religiózním a socrealistickým kodexem. Třetí kapitola ukazuje vývoj pluralismu v ruské poezii od tzv. estrádní poezie přes neoavantgardu až po postmodernismus. Jeho jednotlivé fáze a projevy jsou demonstrovány mj. i na srovnání poezie A. Vozněsenského a G. Sapgira. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu tvorby jediného autora A. Kušnera a na jeho vztah k akméismu i filozofii času. Spojnice mezi kapitolami tvoří reflexe myšlenkových a filozofických systémů u analyzovaných autorů. Kniha je doplněna ruským a německým resumé a obsahuje jmenný rejstřík.