Britské vyslanectví v Praze, Foreign Office a jejich vnímání česko-německého vztahu v Československu v letech 1933 - 1938
Autorzy
Ocena książki
Więcej o książce
Cílem monografie je analýza přístupu britského vyslanectví v Praze a ministerstva zahraničí k česko-německému vztahu v letech 1933–1938, přičemž autor se zaměřuje na české země a opomíjí karpatské Němce na Slovensku. Toto období zaznamenává aktivizaci a radikalizaci německé menšiny v Československu po nástupu Adolfa Hitlera, kdy se část této menšiny v roce 1935 přiklonila k Sudetoněmecké straně a podílela se na konci první Československé republiky. Autor se snaží odpovědět na otázky týkající se myšlení úředníků Foreign Office o menšinové politice v Československu, atmosféry zpráv z pražské legace a důsledků změny na diplomatickém postu v roce 1936. Zkoumá také, jak se měnil přístup legace k německé menšině v roce 1937 a jaké varianty řešení zvažovali britští diplomaté pro uspokojení této menšiny. Dále se zaměřuje na vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu a na to, kdy Londýn formuloval své stanovisko k jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou.
Zakup książki
Britské vyslanectví v Praze, Foreign Office a jejich vnímání česko-německého vztahu v Československu v letech 1933 - 1938, Lukáš Novotný
- Język
- Rok wydania
- 2016
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Britské vyslanectví v Praze, Foreign Office a jejich vnímání česko-německého vztahu v Československu v letech 1933 - 1938
- Język
- czeski
- Autorzy
- Lukáš Novotný
- Wydawca
- Agentura Pankrác
- Rok wydania
- 2016
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 248
- ISBN10
- 8086781305
- ISBN13
- 9788086781303
- Seria
- Tagi
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Cílem monografie je analýza přístupu britského vyslanectví v Praze a ministerstva zahraničí k česko-německému vztahu v letech 1933–1938, přičemž autor se zaměřuje na české země a opomíjí karpatské Němce na Slovensku. Toto období zaznamenává aktivizaci a radikalizaci německé menšiny v Československu po nástupu Adolfa Hitlera, kdy se část této menšiny v roce 1935 přiklonila k Sudetoněmecké straně a podílela se na konci první Československé republiky. Autor se snaží odpovědět na otázky týkající se myšlení úředníků Foreign Office o menšinové politice v Československu, atmosféry zpráv z pražské legace a důsledků změny na diplomatickém postu v roce 1936. Zkoumá také, jak se měnil přístup legace k německé menšině v roce 1937 a jaké varianty řešení zvažovali britští diplomaté pro uspokojení této menšiny. Dále se zaměřuje na vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu a na to, kdy Londýn formuloval své stanovisko k jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou.


