Bookbot

Mezi konkurencí a spoluprací. Univerzita Karlova a Československá akademie věd 1945-1969

Ocena książki

Więcej o książce

Publikace se zabývá proměnou vědeckého a vysokoškolského prostředí v poválečných letech na příkladu vzájemné spolupráce i konkurence mezi Univerzitou Karlovou a Československou akademií věd.Radikální proměna společnosti v době poúnorové zásadně ovlivnila jak vědecké, tak i vysokoškolské instituce. Toto období je charakteristické hledáním fungujícího modelu koexistence obou výzkumných prostředí a postupným přesunem jejich pozice z “pouhé” socialistické výrobní síly k respektovanému mozkovému trustu, jenž měl vytvářet formulace politických a ekonomických strategií a legitimizovat důležitá rozhodnutí. Autoři na příkladu Univerzity Karlovy a nově založené Československé akademie věd ukazují, jak fungovala jejich vzájemná spolupráce i soupeření, jak se (ne)implementoval akademický režim ze Sovětského svazu, jaký byl jejich obraz ve společnosti i jejich reálný vliv a co všechno zůstalo v tomto prostředí z let poválečných a co naopak se v něm z této doby promítlo až do současnosti.

Zakup książki

Mezi konkurencí a spoluprací. Univerzita Karlova a Československá akademie věd 1945-1969, Jakub Jareš, Martin Franc

Język
Rok wydania
2018
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

5,0
Doskonała
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Mezi konkurencí a spoluprací. Univerzita Karlova a Československá akademie věd 1945-1969
Język
czeski
Wydawca
Karolinum
Rok wydania
2018
Oprawa
miękka
Liczba stron
360
ISBN10
8024639785
ISBN13
9788024639789
Seria
Ocena
5 z 5
Opis
Publikace se zabývá proměnou vědeckého a vysokoškolského prostředí v poválečných letech na příkladu vzájemné spolupráce i konkurence mezi Univerzitou Karlovou a Československou akademií věd.Radikální proměna společnosti v době poúnorové zásadně ovlivnila jak vědecké, tak i vysokoškolské instituce. Toto období je charakteristické hledáním fungujícího modelu koexistence obou výzkumných prostředí a postupným přesunem jejich pozice z “pouhé” socialistické výrobní síly k respektovanému mozkovému trustu, jenž měl vytvářet formulace politických a ekonomických strategií a legitimizovat důležitá rozhodnutí. Autoři na příkladu Univerzity Karlovy a nově založené Československé akademie věd ukazují, jak fungovala jejich vzájemná spolupráce i soupeření, jak se (ne)implementoval akademický režim ze Sovětského svazu, jaký byl jejich obraz ve společnosti i jejich reálný vliv a co všechno zůstalo v tomto prostředí z let poválečných a co naopak se v něm z této doby promítlo až do současnosti.