Bookbot

Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939)

Ocena książki

Parametry

  • 588 stron
  • 21 godzin czytania

Więcej o książce

Monografie se zaměřuje na téma, které je v české archivní historiografii zdánlivě dobře známé, avšak stále obsahuje neprozkoumané prameny, včetně těch zahraničních. Některé důležité otázky, jako archivnictví jiných národností v ČSR, byly opomenuty, a mezinárodní kontext československého archivnictví byl téměř ignorován. Cílem této monografie je tyto mezery vyplnit a zaměřit se na nedostatečně známé aspekty vývoje meziválečného československého archivnictví, které jsou konfrontovány s dosavadními zjištěními. Práce se distancuje od tradičního organizačně-technicistního pojetí dějin archivnictví a reflektuje nejnovější evropské trendy. Soustředí se na tři klíčové okruhy: vztah mezi vývojem oboru a politickými aspekty doby, otázky nestátního archivnictví, které vytvářelo vlastní struktury a často zůstávalo izolováno, a důraz na profesionalizaci oboru, včetně jeho příčin a důsledků. Geograficky se monografie zaměřuje na české země, přičemž zohledňuje i vývoj na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které čelily specifickým problémům archivnictví odlišným od situace v českých zemích.

Zakup książki

Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939), Tomáš Velička

Język
Rok wydania
2024
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

5,0
Doskonała
2 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939)
Język
czeski
Liczba stron
588
ISBN10
8075614410
ISBN13
9788075614414
Seria
Ocena
5 z 5
Opis
Monografie se zaměřuje na téma, které je v české archivní historiografii zdánlivě dobře známé, avšak stále obsahuje neprozkoumané prameny, včetně těch zahraničních. Některé důležité otázky, jako archivnictví jiných národností v ČSR, byly opomenuty, a mezinárodní kontext československého archivnictví byl téměř ignorován. Cílem této monografie je tyto mezery vyplnit a zaměřit se na nedostatečně známé aspekty vývoje meziválečného československého archivnictví, které jsou konfrontovány s dosavadními zjištěními. Práce se distancuje od tradičního organizačně-technicistního pojetí dějin archivnictví a reflektuje nejnovější evropské trendy. Soustředí se na tři klíčové okruhy: vztah mezi vývojem oboru a politickými aspekty doby, otázky nestátního archivnictví, které vytvářelo vlastní struktury a často zůstávalo izolováno, a důraz na profesionalizaci oboru, včetně jeho příčin a důsledků. Geograficky se monografie zaměřuje na české země, přičemž zohledňuje i vývoj na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které čelily specifickým problémům archivnictví odlišným od situace v českých zemích.