Bookbot

Jedůvky: Z mého šumperského života

Ocena książki

Parametry

  • 84 strony
  • 3 godziny czytania

Więcej o książce

Marie Knitschke (1857–1940) je dlouho zapomenutá šumperská německá spisovatelka. Její Jedůvky jsou originální soubor aforismů – stručných a vybroušených výroků na adresu společnosti, umění i mezilidských vztahů v jednom provinčním městě na konci 19. století… Vydání těchto aforismů je doplněno o autorčiny dochované dopisy evropským umělcům, zejména norskému skladateli Edvardu Griegovi. Následují ukázky jejích básní a podrobný doslov k její osobnosti a tvorbě. To vše společně odhaluje Marii Knitschke jako výjimečnou a ambiciózní ženu doby, která ženskému uplatnění mimo sféru domácnosti ani trochu nepřála. „Mnohým lidem se musíme uklonit a podat jim ruku – i když bychom jim raději šlápli na nohu.“ „My ženy musíme tak často snášet posměch, že máme menší, lehčí mozek než muži. Ať si ale posměváčci uvědomí, že mozek je jako drahokam – jeho cena se neurčuje podle velikosti a váhy, nýbrž podle jasnosti a ušlechtilého broušení.“

Zakup książki

Jedůvky: Z mého šumperského života, Marie Knitschke

Język
Rok wydania
2021
Oprawa
(miękka),
Stan książki
Bardzo dobry
Cena
28,52 zł

Metody płatności

5,0
Doskonała
2 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Jedůvky: Z mého šumperského života
Język
czeski
Rok wydania
2021
Oprawa
miękka
Liczba stron
84
ISBN10
8090733344
ISBN13
9788090733343
Seria
Kategorie
Ocena
5 z 5
Opis
Marie Knitschke (1857–1940) je dlouho zapomenutá šumperská německá spisovatelka. Její Jedůvky jsou originální soubor aforismů – stručných a vybroušených výroků na adresu společnosti, umění i mezilidských vztahů v jednom provinčním městě na konci 19. století… Vydání těchto aforismů je doplněno o autorčiny dochované dopisy evropským umělcům, zejména norskému skladateli Edvardu Griegovi. Následují ukázky jejích básní a podrobný doslov k její osobnosti a tvorbě. To vše společně odhaluje Marii Knitschke jako výjimečnou a ambiciózní ženu doby, která ženskému uplatnění mimo sféru domácnosti ani trochu nepřála. „Mnohým lidem se musíme uklonit a podat jim ruku – i když bychom jim raději šlápli na nohu.“ „My ženy musíme tak často snášet posměch, že máme menší, lehčí mozek než muži. Ať si ale posměváčci uvědomí, že mozek je jako drahokam – jeho cena se neurčuje podle velikosti a váhy, nýbrž podle jasnosti a ušlechtilého broušení.“