Bookbot

Život mezi listinami a knihami (a přitom stále mezi mladými lidmi)

Ocena książki

Parametry

  • 447 stron
  • 16 godzin czytania

Więcej o książce

Kniha vzpomínek významného českého historika, archiváře a diplomatika, dlouholetého pedagoga Katedry pomocných věd historických a archívního studia na FF UK v Praze. "Má člověk, který prožil doslova celý svůj život v prostředí, které překračuje určité základní horizonty společnosti - a toto je či bylo svým způsobem ve své podstatě ojedinělé - povinnost vydat o něm i o sobě v něm a ovšem i o lidech, kteří v něm a na něj působili, svědectví pro budoucnost? Nebo je jen na jeho libovůli tak učinit? Domnívám se, že to sice pochopitelně je na vůli jednoho každého z nich, ale záleží i na tom, zda chce a hlavně zda má co sdělit. Neboť není nic horšího, podávají-li se jen banality. Nicméně v nějaké formě by tak činit měl, tím spíš, že z historického hlediska jsou i banality svědectvím. Ale říkejme tomu třeba morální či kategorický imperativ, stačí ovšem to říci i méně vznešeně, protože totiž může jít o poučení sebe sama, o jakési zamyšlení nad tím, co se mělo udělat lépe či aspoň jinak."

Zakup książki

Život mezi listinami a knihami (a přitom stále mezi mladými lidmi), Ivan Hlaváček

Język
Rok wydania
2023
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

3,0
Dobra
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Život mezi listinami a knihami (a přitom stále mezi mladými lidmi)
Język
czeski
Rok wydania
2023
Oprawa
twarda
Liczba stron
447
ISBN10
8088223105
ISBN13
9788088223108
Seria
Ocena
3 z 5
Opis
Kniha vzpomínek významného českého historika, archiváře a diplomatika, dlouholetého pedagoga Katedry pomocných věd historických a archívního studia na FF UK v Praze. "Má člověk, který prožil doslova celý svůj život v prostředí, které překračuje určité základní horizonty společnosti - a toto je či bylo svým způsobem ve své podstatě ojedinělé - povinnost vydat o něm i o sobě v něm a ovšem i o lidech, kteří v něm a na něj působili, svědectví pro budoucnost? Nebo je jen na jeho libovůli tak učinit? Domnívám se, že to sice pochopitelně je na vůli jednoho každého z nich, ale záleží i na tom, zda chce a hlavně zda má co sdělit. Neboť není nic horšího, podávají-li se jen banality. Nicméně v nějaké formě by tak činit měl, tím spíš, že z historického hlediska jsou i banality svědectvím. Ale říkejme tomu třeba morální či kategorický imperativ, stačí ovšem to říci i méně vznešeně, protože totiž může jít o poučení sebe sama, o jakési zamyšlení nad tím, co se mělo udělat lépe či aspoň jinak."