Więcej o książce
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky a autory, kteří se octli v emigraci v Československu, ale sleduje naopak místo Prahy v síti kontaktů ruské emigrace jako takové. Zároveň mapuje vztahy místní exilové komunity s dalšími středisky emigrace, především Paříží. Perspektiva institucionálních rámců, akvizičních praxí a strategií a jejich politických motivací umožňuje zabývat se ruskou sbírkou Karáskovy galerie, státními nákupy ruského umění, Archivem a galerií slovanského umění Slovanského ústavu, skupinou Skytové a výtvarnou expozicí Ruského kulturně-historického muzea jako symptomatickými příklady, na kterých lze ukázat proměňující se hranice pojmu ruského umění mimo Rusko a vztah výtvarné produkce k uměleckým tradicím předrevolučního Ruska. Pro popisované výstavy a umělecké sbírky jsou charakteristické bohaté mezinárodní kontakty a překračování hranic místních kontextů. Kniha proto klade důraz zejména na popis kulturních transferů a tím se snaží postihnout dynamiku vztahů s mezinárodní ruskou komunitou i místním kulturním děním.
Zakup książki
Sans retour: Výtvarníci ruské emigrace v meziválečné Praze, Jakub Hauser
- Język
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- (zintegrowana)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Sans retour: Výtvarníci ruské emigrace v meziválečné Praze
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jakub Hauser
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- zintegrowana
- ISBN10
- 8087376668
- ISBN13
- 9788087376669
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Sztuki piękne, Sztuka, Praga, Artyści, Emigracja rosyjska, Kultura na wygnaniu
- Opis
- Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky a autory, kteří se octli v emigraci v Československu, ale sleduje naopak místo Prahy v síti kontaktů ruské emigrace jako takové. Zároveň mapuje vztahy místní exilové komunity s dalšími středisky emigrace, především Paříží. Perspektiva institucionálních rámců, akvizičních praxí a strategií a jejich politických motivací umožňuje zabývat se ruskou sbírkou Karáskovy galerie, státními nákupy ruského umění, Archivem a galerií slovanského umění Slovanského ústavu, skupinou Skytové a výtvarnou expozicí Ruského kulturně-historického muzea jako symptomatickými příklady, na kterých lze ukázat proměňující se hranice pojmu ruského umění mimo Rusko a vztah výtvarné produkce k uměleckým tradicím předrevolučního Ruska. Pro popisované výstavy a umělecké sbírky jsou charakteristické bohaté mezinárodní kontakty a překračování hranic místních kontextů. Kniha proto klade důraz zejména na popis kulturních transferů a tím se snaží postihnout dynamiku vztahů s mezinárodní ruskou komunitou i místním kulturním děním.


