Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658
Ocena książki
Więcej o książce
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (1795–1886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.
Zakup książki
Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658, Rostislav Smíšek, Monika Konrad
- Język
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou: Diplomatická cesta Jana Kryštofa z Fragsteinu do Moskvy v letech 1657–1658
- Język
- czeski
- Autorzy
- Rostislav Smíšek, Monika Konrad
- Wydawca
- Jihočeská univerzita
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8073948060
- ISBN13
- 9788073948061
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Biznes, Tematy prawne, Rosja, Austria, Studia, XVII wiek, Studia, Dyplomacja, Prawo międzynarodowe, Dyplomaci
- Ocena
- 1 z 5
- Opis
- Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (1795–1886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.