Więcej o książce
Kniha se zaměřuje na spolkový život českých novinářů během relativně demokratického období třetí republiky. V oblasti médií a organizace žurnalistiky se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání. Hlavním tématem je proces uspořádávání a řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace, přičemž kniha zdůrazňuje i vztah této organizace k dalším významným institucím té doby. Klíčovou roli hrálo ministerstvo informací pod vedením Václava Kopeckého, zejména jeho tiskový odbor, a také Revoluční odborové hnutí. Personální spojení mezi vedením novinářské organizace a těmito institucemi významně ovlivnilo směr, kterým se novinářský život vyvíjel. Po únoru 1948 vedení novinářské organizace, podporované částí členstva, jasně ukázalo, na kterou stranu se novináři a média ve vnitropolitickém konfliktu přikloní. Pozitivní vztah k ideologii komunistické strany vedl k minimální aktivizaci prodemokraticky smýšlející veřejnosti, což usnadnilo převzetí moci v mediální sféře. Komunisté tak rychle ovládli prostředky veřejné komunikace, což přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.
Zakup książki
Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948, Jan Cebe
- Język
- Rok wydania
- 2015
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jan Cebe
- Wydawca
- Karolinum
- Rok wydania
- 2015
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 268
- ISBN10
- 8024628635
- ISBN13
- 9788024628639
- Seria
- Opis
- Kniha se zaměřuje na spolkový život českých novinářů během relativně demokratického období třetí republiky. V oblasti médií a organizace žurnalistiky se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání. Hlavním tématem je proces uspořádávání a řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace, přičemž kniha zdůrazňuje i vztah této organizace k dalším významným institucím té doby. Klíčovou roli hrálo ministerstvo informací pod vedením Václava Kopeckého, zejména jeho tiskový odbor, a také Revoluční odborové hnutí. Personální spojení mezi vedením novinářské organizace a těmito institucemi významně ovlivnilo směr, kterým se novinářský život vyvíjel. Po únoru 1948 vedení novinářské organizace, podporované částí členstva, jasně ukázalo, na kterou stranu se novináři a média ve vnitropolitickém konfliktu přikloní. Pozitivní vztah k ideologii komunistické strany vedl k minimální aktivizaci prodemokraticky smýšlející veřejnosti, což usnadnilo převzetí moci v mediální sféře. Komunisté tak rychle ovládli prostředky veřejné komunikace, což přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.


