Bookbot

Komunista bez legitimace. Stanislav Budín

Parametry

  • 272 strony
  • 10 godzin czytania

Więcej o książce

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany. Osudy celoživotního komunisty, i když bez legitimace, byly ovšem mnohem pestřejší, ač zůstaly právě onou exkomunikací poznamenány. Budín po sobě zanechal paměti, které bývají označovány jako nejupřímnější vzpomínky bývalého komunisty. Tato kniha jde ovšem dál, srovnává například Budínova tvrzení s tím, co o stejných dějích vypovídají archivy. Věnuje se také rovině, kterou vlastní Budínovy memoáry nezmiňují, a tou je jeho vlastní tvorba. Blíže tak poznáme postoje a texty, které Budín publikoval na stránkách Rudého práva, New Yorských Listů nebo Kulturní politiky, případně vysílal v Československém rozhlase.

Zakup książki

Komunista bez legitimace. Stanislav Budín, Martin Groman

Język
Rok wydania
2015
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Komunista bez legitimace. Stanislav Budín
Język
czeski
Oprawa
twarda
Liczba stron
272
ISBN10
8087912411
ISBN13
9788087912416
Seria
Tagi
Opis
Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany. Osudy celoživotního komunisty, i když bez legitimace, byly ovšem mnohem pestřejší, ač zůstaly právě onou exkomunikací poznamenány. Budín po sobě zanechal paměti, které bývají označovány jako nejupřímnější vzpomínky bývalého komunisty. Tato kniha jde ovšem dál, srovnává například Budínova tvrzení s tím, co o stejných dějích vypovídají archivy. Věnuje se také rovině, kterou vlastní Budínovy memoáry nezmiňují, a tou je jeho vlastní tvorba. Blíže tak poznáme postoje a texty, které Budín publikoval na stránkách Rudého práva, New Yorských Listů nebo Kulturní politiky, případně vysílal v Československém rozhlase.