Bookbot

Homines scientiarum IV: Třicet příběhů české vědy a filosofie

Parametry

  • 210 stron
  • 8 godzin czytania

Więcej o książce

Čtvrtý svazek se zaměřuje na významné osobnosti z biologických a biochemických oborů. Mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda přibližují život a práci Milana Haška (1925–1984), jehož teorie imunologické tolerance a ideologizace genetiky v 50. letech 20. století měly zásadní vliv. Karel Raška ml. (*1939), syn známého epidemiologa Karla Rašky (1909–1987), sdílí vzpomínky na svého otce a své vlastní zkušenosti jako lékař, molekulární virolog a imunolog v USA. Jan Svoboda (nar. 1931) se zamýšlí nad vzdělaností a demokracií a připomíná své objevy v buněčné a virové genetice, včetně výzkumu retrovirů. Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar. 1931) se dělí o své zkušenosti z exilu a podíl na vymýcení dětské obrny. Helena Illnerová (nar. 1937), první žena v čele Akademie věd ČR, se věnuje biologickým hodinám a pedagogice. Biochemička Eva Zažímalová (nar. 1955) hovoří o rostlinných hormonech a své lásce k filmování a koním.

Zakup książki

Homines scientiarum IV: Třicet příběhů české vědy a filosofie, Tomáš Petráň, Tomáš Hermann, Štrbáňová Soňa, Michal V. Šimůnek, Dominika Grygarová

Język
Rok wydania
2015
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Homines scientiarum IV: Třicet příběhů české vědy a filosofie
Język
czeski
Rok wydania
2015
Oprawa
miękka
Liczba stron
210
ISBN10
8074651711
ISBN13
9788074651717
Seria
Opis
Čtvrtý svazek se zaměřuje na významné osobnosti z biologických a biochemických oborů. Mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda přibližují život a práci Milana Haška (1925–1984), jehož teorie imunologické tolerance a ideologizace genetiky v 50. letech 20. století měly zásadní vliv. Karel Raška ml. (*1939), syn známého epidemiologa Karla Rašky (1909–1987), sdílí vzpomínky na svého otce a své vlastní zkušenosti jako lékař, molekulární virolog a imunolog v USA. Jan Svoboda (nar. 1931) se zamýšlí nad vzdělaností a demokracií a připomíná své objevy v buněčné a virové genetice, včetně výzkumu retrovirů. Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar. 1931) se dělí o své zkušenosti z exilu a podíl na vymýcení dětské obrny. Helena Illnerová (nar. 1937), první žena v čele Akademie věd ČR, se věnuje biologickým hodinám a pedagogice. Biochemička Eva Zažímalová (nar. 1955) hovoří o rostlinných hormonech a své lásce k filmování a koním.