Więcej o książce
Čtvrtý svazek se zaměřuje na významné osobnosti z biologických a biochemických oborů. Mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda přibližují život a práci Milana Haška (1925–1984), jehož teorie imunologické tolerance a ideologizace genetiky v 50. letech 20. století měly zásadní vliv. Karel Raška ml. (*1939), syn známého epidemiologa Karla Rašky (1909–1987), sdílí vzpomínky na svého otce a své vlastní zkušenosti jako lékař, molekulární virolog a imunolog v USA. Jan Svoboda (nar. 1931) se zamýšlí nad vzdělaností a demokracií a připomíná své objevy v buněčné a virové genetice, včetně výzkumu retrovirů. Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar. 1931) se dělí o své zkušenosti z exilu a podíl na vymýcení dětské obrny. Helena Illnerová (nar. 1937), první žena v čele Akademie věd ČR, se věnuje biologickým hodinám a pedagogice. Biochemička Eva Zažímalová (nar. 1955) hovoří o rostlinných hormonech a své lásce k filmování a koním.
Zakup książki
Homines scientiarum IV: Třicet příběhů české vědy a filosofie, Tomáš Petráň, Tomáš Hermann, Štrbáňová Soňa, Michal V. Šimůnek, Dominika Grygarová
- Język
- Rok wydania
- 2015
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Homines scientiarum IV: Třicet příběhů české vědy a filosofie
- Język
- czeski
- Wydawca
- Pavel Mervart
- Rok wydania
- 2015
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 210
- ISBN10
- 8074651711
- ISBN13
- 9788074651717
- Seria
- Tagi
- Encyklopedie
- Opis
- Čtvrtý svazek se zaměřuje na významné osobnosti z biologických a biochemických oborů. Mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda přibližují život a práci Milana Haška (1925–1984), jehož teorie imunologické tolerance a ideologizace genetiky v 50. letech 20. století měly zásadní vliv. Karel Raška ml. (*1939), syn známého epidemiologa Karla Rašky (1909–1987), sdílí vzpomínky na svého otce a své vlastní zkušenosti jako lékař, molekulární virolog a imunolog v USA. Jan Svoboda (nar. 1931) se zamýšlí nad vzdělaností a demokracií a připomíná své objevy v buněčné a virové genetice, včetně výzkumu retrovirů. Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar. 1931) se dělí o své zkušenosti z exilu a podíl na vymýcení dětské obrny. Helena Illnerová (nar. 1937), první žena v čele Akademie věd ČR, se věnuje biologickým hodinám a pedagogice. Biochemička Eva Zažímalová (nar. 1955) hovoří o rostlinných hormonech a své lásce k filmování a koním.