Parametry
Więcej o książce
Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů
Zakup książki
Spisy VII. Pražský pitaval, Egon Erwin Kisch
- Język
- Rok wydania
- 1933
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Spisy VII. Pražský pitaval
- Język
- czeski
- Autorzy
- Egon Erwin Kisch
- Wydawca
- Pokrok
- Rok wydania
- 1933
- Oprawa
- twarda
- Seria
- Kategorie
- Opis
- Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů
