Miscellanea patristica. Studie ke Klementovi z Alexandrie, Mariu Victorinovi, Ambrosiastrovi a Maximu Confessorovi

Więcej o książce

Příspěvky v tomto sborníku vznikly jako referáty na setkání mladých patrologů v říjnu 2006 na Cyrilo­metodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Matyáš Havrda zkoumá Klementa z Alexandrie (cca 150–215) a jeho pojetí víry v souvislosti s kritériem pravdy, přičemž srovnává Klementův koncept víry jako anticipace s epikurejským významem. Václav Němec se zaměřuje na metafyzické rozvrhy Maria Victorina (cca 285–365) a analyzuje jeho filosofické prameny ve srovnání s metafyzickými systémy 3.–4. století. Ladislav Chvátal identifikuje možné textové prameny Maxima Vyznavače (cca 580–662) v kontextu aristotelské a novoplatónské tradice. Jana Plátová zkoumá fragment ztraceného díla Hypotyposes Klementa a upozorňuje na jeho podobnost s fragmentem neznámého evangelia, Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se věnuje teologickému problému milosti a odpuštění hříchů u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí motiv naděje na obrácení i po smrti. Publikace je určena odborníkům a studentům filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ale zaujme i širší čtenářské publikum se zájmem o antické křesťanské myšlení a české patristické bádání.