Bookbot

Metafyzika a politika

Parametry

  • 204 strony
  • 8 godzin czytania

Więcej o książce

V knize představil Joachim Ritter jádro své filosofie. Českému čtenáři se dostává do rukou část věnovaná Aristotelovi. Ritter se v ní zabývá otázkami, které jsou zásadní pro současné debaty o akademických institucích a posléze celou moderní společnost. Proč existuje svobodná věda a teorie? V čem záleží jejich smysl? Co je jejich úkolem? Moderní společnost věřící v pokrok vyrůstá z důrazu na užitečnost vědeckých výsledků, čímž se staví proti aristotelské tradici. Ritter připomíná neutralizaci Aristotelova konceptu politické přirozenosti člověka modernou a upomíná čtenáře na to, že s mizejícím porozuměním klasické koncepci politična riskujeme i ztrátu schopnosti porozumět političnu v současnosti. Z moderní etiky se téměř vytratila otázka dobrého života jako života šťastného. Ritter se proto navrací k Aristotelovu pojetí přirozenosti člověka usilujícího o nejvyšší lidské dobro.

Zakup książki

Metafyzika a politika, Heinz-Joachim Ritter, Filip Horáček

Język
Rok wydania
2025
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Metafyzika a politika
Język
czeski
Rok wydania
2025
Oprawa
miękka
Liczba stron
204
ISBN13
9788053002073
Seria
Opis
V knize představil Joachim Ritter jádro své filosofie. Českému čtenáři se dostává do rukou část věnovaná Aristotelovi. Ritter se v ní zabývá otázkami, které jsou zásadní pro současné debaty o akademických institucích a posléze celou moderní společnost. Proč existuje svobodná věda a teorie? V čem záleží jejich smysl? Co je jejich úkolem? Moderní společnost věřící v pokrok vyrůstá z důrazu na užitečnost vědeckých výsledků, čímž se staví proti aristotelské tradici. Ritter připomíná neutralizaci Aristotelova konceptu politické přirozenosti člověka modernou a upomíná čtenáře na to, že s mizejícím porozuměním klasické koncepci politična riskujeme i ztrátu schopnosti porozumět političnu v současnosti. Z moderní etiky se téměř vytratila otázka dobrého života jako života šťastného. Ritter se proto navrací k Aristotelovu pojetí přirozenosti člověka usilujícího o nejvyšší lidské dobro.