Bookbot

Josef Svoboda. Scenographer

Parametry

  • 328 stron
  • 12 godzin czytania

Więcej o książce

Monografie sleduje scénografické dílo českého scénografa a architekta Josefa Svobody (1920 - 2002) od prvních amatérských pokusů v rodném městě Čáslavi až po poslední inscenaci z roku 2002. Usiluje zaznamenat jeho nejdůležitější počiny ve Velké opeře 5. května v Praze, překonání socialistického realismu v Národním divadle v Praze, velkou éru s Alfrédem Radokem a Otomarem Krejčou v témže divadle, zrod, úspěchy a osudy Laterny magiky, vstup na velkou světovou scénu operní a baletní i práci s významnými světovými režiséry v činohře. V případě Josefa Svobody nestačí jen vyjmenovat a popsat inscenace - nedílnou součástí jeho tvorby a světového věhlasu byly i jeho objevy v oblasti nových divadelních technologií. Rozšiřování jeho "scénografické abecedy", jak on sám pojmenoval arsenál prostředků, které má, ale nemusí, moderní divadlo využívat ve scénografii, disciplině, kde je vše dovoleno, pokud to slouží inscenačnímu záměru a myšlence díla se stalo jeho celoživotní posedlostí. K poznání Svobody - architekta by měla posloužit i kapitola o jeho nerealizovaných projektech divadelních budov. Důležitou součástí a inovací této monografie je kompletní soupis díla doplněný, pokud jen bylo možno, malým informatívním obrázkem ke každé položce.

Zakup książki

Josef Svoboda. Scenographer, Helena Albertova, Josef Svoboda

Język
Rok wydania
2008
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Josef Svoboda. Scenographer
Język
czeski
Rok wydania
2008
Oprawa
miękka
Liczba stron
328
ISBN10
8070082291
ISBN13
9788070082294
Seria
Tagi
Sztuka
Opis
Monografie sleduje scénografické dílo českého scénografa a architekta Josefa Svobody (1920 - 2002) od prvních amatérských pokusů v rodném městě Čáslavi až po poslední inscenaci z roku 2002. Usiluje zaznamenat jeho nejdůležitější počiny ve Velké opeře 5. května v Praze, překonání socialistického realismu v Národním divadle v Praze, velkou éru s Alfrédem Radokem a Otomarem Krejčou v témže divadle, zrod, úspěchy a osudy Laterny magiky, vstup na velkou světovou scénu operní a baletní i práci s významnými světovými režiséry v činohře. V případě Josefa Svobody nestačí jen vyjmenovat a popsat inscenace - nedílnou součástí jeho tvorby a světového věhlasu byly i jeho objevy v oblasti nových divadelních technologií. Rozšiřování jeho "scénografické abecedy", jak on sám pojmenoval arsenál prostředků, které má, ale nemusí, moderní divadlo využívat ve scénografii, disciplině, kde je vše dovoleno, pokud to slouží inscenačnímu záměru a myšlence díla se stalo jeho celoživotní posedlostí. K poznání Svobody - architekta by měla posloužit i kapitola o jeho nerealizovaných projektech divadelních budov. Důležitou součástí a inovací této monografie je kompletní soupis díla doplněný, pokud jen bylo možno, malým informatívním obrázkem ke každé položce.