Więcej o książce
Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter. Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech.
Zakup książki
Záchrana státu?, Vít Hloušek, Lubomír Kopeček
- Język
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Záchrana státu?
- Język
- czeski
- Autorzy
- Vít Hloušek, Lubomír Kopeček
- Wydawca
- Barrister & Principal
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8087474597
- ISBN13
- 9788087474594
- Seria
- Tagi
- Polityka, Czechy, Rząd, Wydarzenia polityczne
- Ocena
- 3,8 z 5
- Opis
- Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter. Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech.


