Bookbot

Metra světa - Nejzajímavější systémy (nejen) podzemních drah

Parametry

  • 216 stron
  • 8 godzin czytania

Więcej o książce

Obyvatelé mnoha velkoměst po celém světě si dnes už neumí představit, že by významnou součást hromadné dopravy netvořilo i metro. První linka podzemní dráhy vznikla v Londýně v roce 1863, v roce 1896 následovala Budapešť a Glasgow. Metro se pak postupně objevilo na všech kontinentech. Největší boom rozvoje tratí metra dnes zažívá Čína a Indie. Kniha se věnuje vybraným zajímavým světovým systémům metra, a to jak z pohledu vedení tratí, tak používaných vozidel, ale i architektury dopravních staveb. Samozřejmostí je krátký historický úvod i technický popis systému metra v jednotlivých zemích. Nechybí ani přehled všech podzemních drah světa s vysvětlivkou, že jde o „tradiční“ metro, nikoliv například o tratě „lehké železnice“, které se do této oblasti často mylně zahrnují. Za metro nepovažujeme ani výhradně povrchové tratě (leckdy také označované jako „metro“), ani kombinované systémy takzvaných vlakotramvají, u nichž je v podzemí vedena jen určitá část trati a jsou navíc kompatibilní s ostatní tramvajovou dopravou. V případě „tradičního“ metra toto vše odpadá, neboť jezdí na vlastní infrastruktuře s vlastním systémem řízení.

Zakup książki

Metra světa - Nejzajímavější systémy (nejen) podzemních drah, Martin Harák

Język
Rok wydania
2026
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Metra světa - Nejzajímavější systémy (nejen) podzemních drah
Język
czeski
Rok wydania
2026
Oprawa
twarda
Liczba stron
216
ISBN13
9788027156276
Seria
Opis
Obyvatelé mnoha velkoměst po celém světě si dnes už neumí představit, že by významnou součást hromadné dopravy netvořilo i metro. První linka podzemní dráhy vznikla v Londýně v roce 1863, v roce 1896 následovala Budapešť a Glasgow. Metro se pak postupně objevilo na všech kontinentech. Největší boom rozvoje tratí metra dnes zažívá Čína a Indie. Kniha se věnuje vybraným zajímavým světovým systémům metra, a to jak z pohledu vedení tratí, tak používaných vozidel, ale i architektury dopravních staveb. Samozřejmostí je krátký historický úvod i technický popis systému metra v jednotlivých zemích. Nechybí ani přehled všech podzemních drah světa s vysvětlivkou, že jde o „tradiční“ metro, nikoliv například o tratě „lehké železnice“, které se do této oblasti často mylně zahrnují. Za metro nepovažujeme ani výhradně povrchové tratě (leckdy také označované jako „metro“), ani kombinované systémy takzvaných vlakotramvají, u nichž je v podzemí vedena jen určitá část trati a jsou navíc kompatibilní s ostatní tramvajovou dopravou. V případě „tradičního“ metra toto vše odpadá, neboť jezdí na vlastní infrastruktuře s vlastním systémem řízení.