Więcej o książce
Knížka „Chrousti na zábradlí balkónu“ představuje první pokus Pavla Peciny o beletristickou faktografii, která by měla být úvodem jeho zoologických vzpomínek. Pecina se dosud věnoval převážně odborným publikacím, včetně vědeckých článků o bezobratlých živočiších a mnoha popularizujících textů z oborů jako entomologie, arachnologie a ochrana přírody. Mezi jeho významné knižní publikace patří tři díly „Kapesního atlasu chráněných a ohrožených živočichů“, „Kořeny zla“ a spoluautorství na „Život lesů“. Narodil se v Praze v říjnu 1938 a díky tolerantním rodičům rozvíjel své biologické zájmy, což vyústilo ve studium na biologické fakultě Univerzity Karlovy, kde obhájil disertaci z entomologie. Po nástupu do Východočeské zoo v letech 1961–1964 se vrátil do Prahy, kde pracoval na katedře systematické zoologie. V roce 1969 nastoupil do Střediska státní památkové péče a ochrany přírody, kde se věnoval péči o chráněná území. V září 1989 přešel do Zoo Praha, kde se podílel na záchranných chovech a programech pro ohrožené druhy až do svého odchodu do penze v roce 1999.
Zakup książki
Chrousti na zábradlí balkónu, Pavel Pecina
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Chrousti na zábradlí balkónu
- Podtytuł
- Vzpomínky na dětství
- Język
- czeski
- Autorzy
- Pavel Pecina
- Wydawca
- Ekopress
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 220
- ISBN10
- 8087865367
- ISBN13
- 9788087865361
- Seria
- Kategorie
- Opis
- Knížka „Chrousti na zábradlí balkónu“ představuje první pokus Pavla Peciny o beletristickou faktografii, která by měla být úvodem jeho zoologických vzpomínek. Pecina se dosud věnoval převážně odborným publikacím, včetně vědeckých článků o bezobratlých živočiších a mnoha popularizujících textů z oborů jako entomologie, arachnologie a ochrana přírody. Mezi jeho významné knižní publikace patří tři díly „Kapesního atlasu chráněných a ohrožených živočichů“, „Kořeny zla“ a spoluautorství na „Život lesů“. Narodil se v Praze v říjnu 1938 a díky tolerantním rodičům rozvíjel své biologické zájmy, což vyústilo ve studium na biologické fakultě Univerzity Karlovy, kde obhájil disertaci z entomologie. Po nástupu do Východočeské zoo v letech 1961–1964 se vrátil do Prahy, kde pracoval na katedře systematické zoologie. V roce 1969 nastoupil do Střediska státní památkové péče a ochrany přírody, kde se věnoval péči o chráněná území. V září 1989 přešel do Zoo Praha, kde se podílel na záchranných chovech a programech pro ohrožené druhy až do svého odchodu do penze v roce 1999.


