Parametry
Więcej o książce
Spisovatel - revoluční demokrat a popularisátor Marxova a Engelsova díla na Ukrajině v letech z konce 19. a poč. 20. stol. - pokračoval ve své tvorbě v protiburžoasní satiře Saltykova-Sčedrina a I. Franka. V novele "Pověra", poprvé vydané r. 1917, vylíčil starší i mladší pokolení haličského popstva a měšťáctva a proces rozkladu morálky u lidí, kteří se nazývali haličskou inteligencí. Provinční nuda, prázdnota jako nedostatek vyšších veřejných zájmů, omezený politický program a reformistické iluze osvětových pracovníků - v této kritice a v jejím směru se zřetelně projevuje již vliv marxismu. Na postavě popského syna, na jeho stálé zahálce, na jeho odporu k práci a k studiu, Martovyč ukazuje, jak nedostatek pevných životních zásad vede k pasivitě a víře v pověry. Z kritiky psychologie životních poměrů těchto lidí vyvozuje pak závěr "jaký život - takový i světový názor" - větnou obměnu základní teze materialistického světového názoru "není to uvědomění lidí, jež vyznačuje jejich jsoucnost, nýbrž naopak, jejich společenské bytí vyznačuje jejich uvědomění."
Zakup książki
Pověra, Les Martovyč
- Język
- Rok wydania
- 1953
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 1,43 zł
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Pověra
- Język
- czeski
- Autorzy
- Les Martovyč
- Wydawca
- SNKLHU
- Rok wydania
- 1953
- Oprawa
- twarda
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Opis
- Spisovatel - revoluční demokrat a popularisátor Marxova a Engelsova díla na Ukrajině v letech z konce 19. a poč. 20. stol. - pokračoval ve své tvorbě v protiburžoasní satiře Saltykova-Sčedrina a I. Franka. V novele "Pověra", poprvé vydané r. 1917, vylíčil starší i mladší pokolení haličského popstva a měšťáctva a proces rozkladu morálky u lidí, kteří se nazývali haličskou inteligencí. Provinční nuda, prázdnota jako nedostatek vyšších veřejných zájmů, omezený politický program a reformistické iluze osvětových pracovníků - v této kritice a v jejím směru se zřetelně projevuje již vliv marxismu. Na postavě popského syna, na jeho stálé zahálce, na jeho odporu k práci a k studiu, Martovyč ukazuje, jak nedostatek pevných životních zásad vede k pasivitě a víře v pověry. Z kritiky psychologie životních poměrů těchto lidí vyvozuje pak závěr "jaký život - takový i světový názor" - větnou obměnu základní teze materialistického světového názoru "není to uvědomění lidí, jež vyznačuje jejich jsoucnost, nýbrž naopak, jejich společenské bytí vyznačuje jejich uvědomění."



