Więcej o książce
Podnázev: Ideální město a jeho společnost. Hlavní cíle tohoto textu jsou dva: (1) uvést čtenáře do sociologické perspektivy a představit utopii jako specifický typ vědění a klasické utopické texty jako produkty tohoto vědění a (2) popsat formu ideálních sídel a zejména podobu ideální společnosti utopických textů, zachytit strukturu a organizace této společnosti a to, jaké jsou její hlavní charakteristiky. V závěru ukazuje příklady vlivu utopického vědění na disciplínu urbánního plánování respektive na podoby moderního města. Utopickými texty, kterými se práce zabývá, jsou především Moreova Utopie, Capanellův Sluneční stát a texty Roberta Owena a Charlese Fouriera. Základní teoretické pozadí textu tvoří koncepce ideologie a utopie Karla Mannheima, Weberova koncepce protestantské etiky a jejího vlivu na moderní společnost a jeho přístup k otázce města a městské společnosti a pojetí společenské moci Michela Foucaulta.
Zakup książki
Prostor, moc a utopie, Barbora Vacková
- Język
- Rok wydania
- 2010
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Prostor, moc a utopie
- Język
- czeski
- Autorzy
- Barbora Vacková
- Wydawca
- Masarykova univerzita
- Rok wydania
- 2010
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 802105252X
- ISBN13
- 9788021052529
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Społeczeństwo, Studia, Urbanizm, Studia, Utopia, Socjologia miasta
- Ocena
- 2 z 5
- Opis
- Podnázev: Ideální město a jeho společnost. Hlavní cíle tohoto textu jsou dva: (1) uvést čtenáře do sociologické perspektivy a představit utopii jako specifický typ vědění a klasické utopické texty jako produkty tohoto vědění a (2) popsat formu ideálních sídel a zejména podobu ideální společnosti utopických textů, zachytit strukturu a organizace této společnosti a to, jaké jsou její hlavní charakteristiky. V závěru ukazuje příklady vlivu utopického vědění na disciplínu urbánního plánování respektive na podoby moderního města. Utopickými texty, kterými se práce zabývá, jsou především Moreova Utopie, Capanellův Sluneční stát a texty Roberta Owena a Charlese Fouriera. Základní teoretické pozadí textu tvoří koncepce ideologie a utopie Karla Mannheima, Weberova koncepce protestantské etiky a jejího vlivu na moderní společnost a jeho přístup k otázce města a městské společnosti a pojetí společenské moci Michela Foucaulta.


