Parametry
Więcej o książce
Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 4/4. Po dlouhém úsilí českých historiků o přístup k relevantním fondům ruských archivů umožnila ruská strana studium dokumentů pocházejících z činnosti nejvyššího vedení KSSS. Dokumenty přinášejí přesnější obraz toho, jak se politbyro v čele s L. Brežněvem vměšovalo do československého vývoje. Objasňují například neblahou úlohu L. Svobody, Katuševovu misi s cílem rozbít jednotu zdejších stranických činitelů, získávání „nových“ lidí po politickém neúspěchu srpnové invaze. Přínos nových dokumentů je patrný na jednom z klíčových momentů, kdy se rozhodovalo, které síly zvítězí. Jedná se o kauzu spojenou s J. Smrkovským a obsazením funkce předsedy budoucího Federálního shromáždění. Pozoruhodné jsou i dokumenty vztahující se k prvním měsícům po nástupu G. Husáka do čela KSČ (v dubnu 1969).
Zakup książki
Mezinárodní souvislosti československé krize 1967-1970, sv. 4/4 - Dokumenty ÚV KSSS 1966-1969, Jitka Vondrová
- Język
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Mezinárodní souvislosti československé krize 1967-1970, sv. 4/4 - Dokumenty ÚV KSSS 1966-1969
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jitka Vondrová
- Wydawca
- Doplněk
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8072392743
- ISBN13
- 9788072392742
- Seria
- Opis
- Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 4/4. Po dlouhém úsilí českých historiků o přístup k relevantním fondům ruských archivů umožnila ruská strana studium dokumentů pocházejících z činnosti nejvyššího vedení KSSS. Dokumenty přinášejí přesnější obraz toho, jak se politbyro v čele s L. Brežněvem vměšovalo do československého vývoje. Objasňují například neblahou úlohu L. Svobody, Katuševovu misi s cílem rozbít jednotu zdejších stranických činitelů, získávání „nových“ lidí po politickém neúspěchu srpnové invaze. Přínos nových dokumentů je patrný na jednom z klíčových momentů, kdy se rozhodovalo, které síly zvítězí. Jedná se o kauzu spojenou s J. Smrkovským a obsazením funkce předsedy budoucího Federálního shromáždění. Pozoruhodné jsou i dokumenty vztahující se k prvním měsícům po nástupu G. Husáka do čela KSČ (v dubnu 1969).

