Bookbot

Antropologie a problémy moderního světa

Ocena książki

Więcej o książce

Text publikace tvoří tři přednášky, které francouzský lingvista, filozof, etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu. Čtenáři se setkají s rekapitulací celé řady koncepcí, které Lévi-Strausse proslavily v souvislosti s jeho předchozími knihami: s rozdělením na „studené“ a „horké“ společnosti, se základními principy strukturální analýzy mýtu či s úvahami o problému rasy. Základním a všudypřítomným tématem jeho přednášek je však to, co je naznačeno v titulu knihy. Jaké světlo může antropologické zkoumání – podle konvenčních představ soustředěné hlavně na mimoevropské společnosti bez písma – vrhnout na otázky, s nimiž se potýká naše západní civilizace? Do centra Lévi-Straussovy pozornosti se takto dostává např. problém asistované reprodukce, ekonomického vývoje či rasismu: ve všech těchto případech Lévi-Strauss ukazuje, že studium tzv. „primitivních“ společností přináší ne-li odpovědi na tyto problémy, tedy alespoň pozoruhodné příspěvky k možnostem jejich promýšlení. Celým tímto pozdním textem prostupuje respekt ke společenstvím a národům, které máme často stále ještě tendenci pokládat za zaostalé: respekt ke kulturní diverzitě, který proslavil Lévi-Straussovo dílo jako celek.

Zakup książki

Antropologie a problémy moderního světa, Claude LéviStrauss

Język
Rok wydania
2012
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
31 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Antropologie a problémy moderního světa
Język
czeski
Wydawca
Karolinum
Rok wydania
2012
Oprawa
miękka
Liczba stron
92
ISBN10
8024620987
ISBN13
9788024620985
Seria
Pierwsze wydanie
1986
Oryginalna nazwa
LAnthropologie face aux problèmes du monde moderne
Ocena
4 z 5
Opis
Text publikace tvoří tři přednášky, které francouzský lingvista, filozof, etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu. Čtenáři se setkají s rekapitulací celé řady koncepcí, které Lévi-Strausse proslavily v souvislosti s jeho předchozími knihami: s rozdělením na „studené“ a „horké“ společnosti, se základními principy strukturální analýzy mýtu či s úvahami o problému rasy. Základním a všudypřítomným tématem jeho přednášek je však to, co je naznačeno v titulu knihy. Jaké světlo může antropologické zkoumání – podle konvenčních představ soustředěné hlavně na mimoevropské společnosti bez písma – vrhnout na otázky, s nimiž se potýká naše západní civilizace? Do centra Lévi-Straussovy pozornosti se takto dostává např. problém asistované reprodukce, ekonomického vývoje či rasismu: ve všech těchto případech Lévi-Strauss ukazuje, že studium tzv. „primitivních“ společností přináší ne-li odpovědi na tyto problémy, tedy alespoň pozoruhodné příspěvky k možnostem jejich promýšlení. Celým tímto pozdním textem prostupuje respekt ke společenstvím a národům, které máme často stále ještě tendenci pokládat za zaostalé: respekt ke kulturní diverzitě, který proslavil Lévi-Straussovo dílo jako celek.