Bookbot

Čím jdu rychleji, tím jsem menší

Ocena książki

Parametry

  • 144 strony
  • 6 godzin czytania

Więcej o książce

Každé ráno si Mathea Martinsenová v novinách pročítá úmrtní oznámení. Už jen ze zvyku. A představuje si, že mezi nimi brzy najde to svoje. Jaký verš by si vybrala? Žila pro svého manžela a teď zůstala sama. S ostatními lidmi neměla nikdy moc co do činění, nebyla mezi nimi totiž vidět. A teď nechce zemřít, dokud se někdo nedozví, že žila. Jenže co by o sobě světu vlastně měla říct? Čím jdu rychleji, tím jsem menší je tragikomický příběh o tom, jak se také žije naplno, o strachu ze smrti a strachu ze života, o samotě ve dvou a samotě mezi lidmi, o statistické pravděpodobnosti, o čase a o tom, co člověk může dělat, když umí plést čelenky a vymýšlet skvělé rýmy, ale neví, jak otevírat sklenice s marmeládou, natož jak po sobě zanechat stopu.

W magazynie mamy łącznie książkiČím jdu rychleji, tím jsem menší(2014)

Zakup książki

Čím jdu rychleji, tím jsem menší, Kjersti Annesdatter Skomsvold, Ondřej Vimr

Język
Rok wydania
2014
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Dobry
Cena
5,88 zł

Metody płatności

3,6
Bardzo dobra
214 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Čím jdu rychleji, tím jsem menší
Język
czeski
Wydawca
Argo
Rok wydania
2014
Oprawa
twarda
Liczba stron
144
ISBN10
8025710947
ISBN13
9788025710944
Seria
Kategorie
Pierwsze wydanie
2009
Oryginalna nazwa
Jo fortere jeg gar, jo mindre er jeg
Ocena
3,55 z 5
Opis
Každé ráno si Mathea Martinsenová v novinách pročítá úmrtní oznámení. Už jen ze zvyku. A představuje si, že mezi nimi brzy najde to svoje. Jaký verš by si vybrala? Žila pro svého manžela a teď zůstala sama. S ostatními lidmi neměla nikdy moc co do činění, nebyla mezi nimi totiž vidět. A teď nechce zemřít, dokud se někdo nedozví, že žila. Jenže co by o sobě světu vlastně měla říct? Čím jdu rychleji, tím jsem menší je tragikomický příběh o tom, jak se také žije naplno, o strachu ze smrti a strachu ze života, o samotě ve dvou a samotě mezi lidmi, o statistické pravděpodobnosti, o čase a o tom, co člověk může dělat, když umí plést čelenky a vymýšlet skvělé rýmy, ale neví, jak otevírat sklenice s marmeládou, natož jak po sobě zanechat stopu.