Bookbot

Noci, po nichž nepřichází ráno výbor z básnických sbírek z let 1978-1991

Ocena książki

Więcej o książce

„Krchovský, jenž byl mimochodem právě za tento výbor ze svých básní oceněn cenou časopisu Revolver Revue, je hotovou básnickou osobností s naprosto vyhraněným a originálním viděním světa, které dokáže neméně originální formou zprostředkovat i čtenářům. Jeho básním se lze smát, lze jimi být však i okouzlen pro jejich brutální krásu a krutě cynickou citlivost. A právě tam, kde se střetává děsivé s nádherným, kde padá šklebivá maka zábavy a objevuje se duše a cit, je Krchovský nejlepší. Čehož důkazem je i báseň ze sbírky Zamilovaný dement (s.78): „JSEM HRSTKA PRACHU ZE SVÝCH KOSTÍ / jsem chladný popel bez urny/ a průvan, přízrak nestvůrný/ mne rozfoukává po místnosti/ - a kde jsi ty? Tvá ruka, kde je?!/ jen tichý vzdech se ozval tmou/ jsem popel, jenž už nezahřeje/ tvou ruku větrem rozvátou“.“ Andrej Halada

Wydanie

Zakup książki

Noci, po nichž nepřichází ráno výbor z básnických sbírek z let 1978-1991, J. H. Krchovský

Język
Rok wydania
1992
Oprawa
(miękka),
Stan książki
Dobry
Cena
140,67 zł

Metody płatności

4,6
Doskonała
85 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Noci, po nichž nepřichází ráno výbor z básnických sbírek z let 1978-1991
Język
czeski
Wydawca
Host
Rok wydania
1992
Oprawa
miękka
ISBN10
8085233061
ISBN13
9788085233063
Seria
Kolekcja
Poesie Host
Tagi
Ocena
4,55 z 5
Opis
„Krchovský, jenž byl mimochodem právě za tento výbor ze svých básní oceněn cenou časopisu Revolver Revue, je hotovou básnickou osobností s naprosto vyhraněným a originálním viděním světa, které dokáže neméně originální formou zprostředkovat i čtenářům. Jeho básním se lze smát, lze jimi být však i okouzlen pro jejich brutální krásu a krutě cynickou citlivost. A právě tam, kde se střetává děsivé s nádherným, kde padá šklebivá maka zábavy a objevuje se duše a cit, je Krchovský nejlepší. Čehož důkazem je i báseň ze sbírky Zamilovaný dement (s.78): „JSEM HRSTKA PRACHU ZE SVÝCH KOSTÍ / jsem chladný popel bez urny/ a průvan, přízrak nestvůrný/ mne rozfoukává po místnosti/ - a kde jsi ty? Tvá ruka, kde je?!/ jen tichý vzdech se ozval tmou/ jsem popel, jenž už nezahřeje/ tvou ruku větrem rozvátou“.“ Andrej Halada