Ocena książki
Więcej o książce
Evropa byla v roce 1945 osvobozena od nacistické diktatury, zároveň však byla novými světovými mocnostmi na západě a východě sevřena do kleští. Tato dvojí zkušenost osvobození a definitivního opuštění kdysi dominantního postavení Evropy se táhne přes dvě generace. Až po uvolnění sevření supervelmocí jsou Evropané schopni klást otázky týkající se utvářejících rysů západní identity s novou závazností. Peter Sloterdijk argumentuje, že vznikla stále naléhavější situace, v níž evropští politici nedokážou najít cestu ven ze své zmatenosti, pokud nebudou hledat historicko-filozofické informace a jasné prorocké orientace. Jak lze dnes posoudit postavení Evropy? Naučili se Evropané opět „požadovat velké věci od sebe“, aby zajistili návrat do horizontu velkých a největších výzev?
Zakup książki
Procitne Evropa? Myšlenky o programu jedné světové velmoci na sklonku věku její politické absence, Peter Sloterdijk, Břetislav Horyna
- Język
- Rok wydania
- 1996
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Procitne Evropa? Myšlenky o programu jedné světové velmoci na sklonku věku její politické absence
- Język
- czeski
- Autorzy
- Peter Sloterdijk, Břetislav Horyna
- Wydawca
- Votobia
- Rok wydania
- 1996
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 92
- ISBN10
- 8071980951
- ISBN13
- 9788071980957
- Seria
- Tagi
- Polityka
- Oryginalna nazwa
- Falls Europa erwacht.
- Ocena
- 3,6 z 5
- Opis
- Evropa byla v roce 1945 osvobozena od nacistické diktatury, zároveň však byla novými světovými mocnostmi na západě a východě sevřena do kleští. Tato dvojí zkušenost osvobození a definitivního opuštění kdysi dominantního postavení Evropy se táhne přes dvě generace. Až po uvolnění sevření supervelmocí jsou Evropané schopni klást otázky týkající se utvářejících rysů západní identity s novou závazností. Peter Sloterdijk argumentuje, že vznikla stále naléhavější situace, v níž evropští politici nedokážou najít cestu ven ze své zmatenosti, pokud nebudou hledat historicko-filozofické informace a jasné prorocké orientace. Jak lze dnes posoudit postavení Evropy? Naučili se Evropané opět „požadovat velké věci od sebe“, aby zajistili návrat do horizontu velkých a největších výzev?