Seria
Więcej o książce
Těsně před první světovou válkou se v jednom švýcarském hotýlku sejdou Wendy, Dorotka a Alenka, jejichž dětské zážitky se staly předobrazem knih Alenka v říši divů, Petr Pan a Čaroděj ze země Oz. Navzájem si odvypráví velmi odlišné (a velmi sexuální, protože tohle je pornografie) verze příběhů, které si s nimi spojujeme. Spolu s dívkami se vracíme k incidentům, které se transformovaly do vyprávění o králičí díře, zemi Oz či Zemi Nezemi… Ztracené dívky jsou mistrovskou ukázkou komiksové techniky. Melinda Gebbieová i Alan Moore si libují v dobových pastiších, a tak jsou některé kapitoly nakreslené ve stylu Aubreyho Beardsleyho, Egona Schieleho či Alfonse Muchy. V čiré pornografii nemá akce žádné důsledky: žádné děti, choroby, traumata, a žádné vzpomínky. A právě v tomto ohledu se Ztracené dívky od porna zásadně liší: ono to celé je o následcích, nemluvě o válce, hudbě, lásce, žádostivosti, represi a paměti.
Zakup książki
Ztracené dívky, Alan Moore, Melinda Gebbie
- Język
- Rok wydania
- 2008
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Ztracené dívky
- Język
- czeski
- Autorzy
- Alan Moore, Melinda Gebbie
- Wydawca
- Argo
- Rok wydania
- 2008
- ISBN10
- 570095xNaN
- ISBN13
- 802570095x
- Seria
- Lost Girls
- Kategorie
- Tagi
- Komiksy, Erotyka, Seksualność & Intymność, Literatura angielska, Szwajcaria, Hotele, Pornografia, Apokryfy
- Pierwsze wydanie
- 2006
- Oryginalna nazwa
- Lost Girls
- Ocena
- 3,75 z 5
- Opis
- Těsně před první světovou válkou se v jednom švýcarském hotýlku sejdou Wendy, Dorotka a Alenka, jejichž dětské zážitky se staly předobrazem knih Alenka v říši divů, Petr Pan a Čaroděj ze země Oz. Navzájem si odvypráví velmi odlišné (a velmi sexuální, protože tohle je pornografie) verze příběhů, které si s nimi spojujeme. Spolu s dívkami se vracíme k incidentům, které se transformovaly do vyprávění o králičí díře, zemi Oz či Zemi Nezemi… Ztracené dívky jsou mistrovskou ukázkou komiksové techniky. Melinda Gebbieová i Alan Moore si libují v dobových pastiších, a tak jsou některé kapitoly nakreslené ve stylu Aubreyho Beardsleyho, Egona Schieleho či Alfonse Muchy. V čiré pornografii nemá akce žádné důsledky: žádné děti, choroby, traumata, a žádné vzpomínky. A právě v tomto ohledu se Ztracené dívky od porna zásadně liší: ono to celé je o následcích, nemluvě o válce, hudbě, lásce, žádostivosti, represi a paměti.







