Więcej o książce
Deník o konečném čase a prostoru. Podle většiny dnešních kosmologů a astronomů je náš vesmír nekonečný. Janna Levinová, jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie, rozvíjí ve své knize opačnou hypotézu: vesmír je prostorově konečný, a to přesto, že nemá žádné hranice. Je v něm tedy sice možno putovat donekonečna "stále dopředu", avšak po jisté době dospějeme do výchozího místa. V takovémto vesmíru mohou být vzdálené objekty ve skutečnosti jen ´zrcadlovými´ obrazy blízkých galaxií, jejichž světlo se kdysi v daleké minulosti vydalo na pouť kolem celého vesmíru. Kromě této hypotézy autorka s nadhledem seznamuje čtenáře se základními myšlenkami Newtonovy teorie gravitace, Einsteinovy teorie relativity, kvantové teorie, ale též se standardní kosmologií, černými dírami, představou vícerozměrných prostorů či fundamentálních strun.
Zakup książki
Jak vesmír přišel ke svým skvrnám, Janna Levin, Aleš Drobek
- Język
- Rok wydania
- 2003
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 15,87 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Jak vesmír přišel ke svým skvrnám
- Język
- czeski
- Autorzy
- Janna Levin, Aleš Drobek
- Wydawca
- Argo
- Rok wydania
- 2003
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8072035045
- ISBN13
- 9788072035045
- Seria
- Kolekcja
- Aliter
- Kategorie
- Tagi
- Nauki przyrodnicze, Nauka, Kosmos
- Ocena
- 3,95 z 5
- Opis
- Deník o konečném čase a prostoru. Podle většiny dnešních kosmologů a astronomů je náš vesmír nekonečný. Janna Levinová, jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie, rozvíjí ve své knize opačnou hypotézu: vesmír je prostorově konečný, a to přesto, že nemá žádné hranice. Je v něm tedy sice možno putovat donekonečna "stále dopředu", avšak po jisté době dospějeme do výchozího místa. V takovémto vesmíru mohou být vzdálené objekty ve skutečnosti jen ´zrcadlovými´ obrazy blízkých galaxií, jejichž světlo se kdysi v daleké minulosti vydalo na pouť kolem celého vesmíru. Kromě této hypotézy autorka s nadhledem seznamuje čtenáře se základními myšlenkami Newtonovy teorie gravitace, Einsteinovy teorie relativity, kvantové teorie, ale též se standardní kosmologií, černými dírami, představou vícerozměrných prostorů či fundamentálních strun.


