Więcej o książce
Doktor Gordon Livingston, vietnamský válečný veterán a psychiatr, nabízí třicet životně důležitých moudrostí, které se dotýkají paradoxů našich životů. Mezi nimi se objevují myšlenky o odpuštění jako daru pro sebe, o tom, jak manželství může ničit dobré vztahy, a o tom, že definují nás naše obavy. Upozorňuje, že jedním z nejtěžších úkolů je vidět sami sebe očima druhých a že krása se s věkem vytrácí dovnitř. V textu se také zamýšlí nad pasivitou, která brání pokroku v terapii, a nad tím, jak lidé často čekají na vnější podněty k akci, místo aby se sami mobilizovali. Zmiňuje, že změna přichází, když se stávající stav stane neúnosným. Každý den umírají lidé se spoustou nedokončených věcí, a proto je důležité si uvědomit, že život není zkouška. Upozorňuje na to, jak konzumní společnost preferuje rychlá řešení a jak se lidé vyhýbají úzkosti, což vede k medikalizaci lidského utrpení. Zmiňuje příběh pacienta, který byl plně medikalizován a nezajímal se o psychoterapii. Vyzývá k aktivnímu přístupu k životu, k mobilizaci odvahy a rozhodnosti, abychom se stali lidmi, jakými bychom chtěli být, a přestali čekat na zázraky zvenčí.
Zakup książki
Naše životy ovládají paradoxy, Gordon Livingston
- Język
- Rok wydania
- 2007
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 19,47 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Naše životy ovládají paradoxy
- Podtytuł
- Dalších třicet pravd, které je nutno znát
- Język
- czeski
- Autorzy
- Gordon Livingston
- Wydawca
- Beta
- Rok wydania
- 2007
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 190
- ISBN10
- 8073062925
- ISBN13
- 9788073062927
- Seria
- Pierwsze wydanie
- 2006
- Oryginalna nazwa
- And Never Stop Dancing
- Ocena
- 4,6 z 5
- Opis
- Doktor Gordon Livingston, vietnamský válečný veterán a psychiatr, nabízí třicet životně důležitých moudrostí, které se dotýkají paradoxů našich životů. Mezi nimi se objevují myšlenky o odpuštění jako daru pro sebe, o tom, jak manželství může ničit dobré vztahy, a o tom, že definují nás naše obavy. Upozorňuje, že jedním z nejtěžších úkolů je vidět sami sebe očima druhých a že krása se s věkem vytrácí dovnitř. V textu se také zamýšlí nad pasivitou, která brání pokroku v terapii, a nad tím, jak lidé často čekají na vnější podněty k akci, místo aby se sami mobilizovali. Zmiňuje, že změna přichází, když se stávající stav stane neúnosným. Každý den umírají lidé se spoustou nedokončených věcí, a proto je důležité si uvědomit, že život není zkouška. Upozorňuje na to, jak konzumní společnost preferuje rychlá řešení a jak se lidé vyhýbají úzkosti, což vede k medikalizaci lidského utrpení. Zmiňuje příběh pacienta, který byl plně medikalizován a nezajímal se o psychoterapii. Vyzývá k aktivnímu přístupu k životu, k mobilizaci odvahy a rozhodnosti, abychom se stali lidmi, jakými bychom chtěli být, a přestali čekat na zázraky zvenčí.




