Bookbot

Sedm dcer Eviných: Pramatky Evropanů

Ocena książki

Więcej o książce

Autor seznamuje v knize, která se čte téměř jako detektivka, s nejnovějšími objevy vycházejícími ze studia lidské mitochondriální DNA. Čtenář se tak dočte o metodách studia DNA ve fosilním materiálu, o genetice "ledovcového muže", o případu "muže z Cheddaru", identifikaci ostatků carské rodiny, vyřešení záhady původu Polynésanů, problému jednoty a stáří lidstva a osídlení Evropy. Na základě svých výzkumů lidské mitochondriální DNA, předávané pouze na děti ženského pohlaví, dospívá autor k názoru, že všichni Evropané pocházejí ze sedmi žen, sedmi pramatek, které přišly do Evropy v různých dobách v průběhu uplynulých 45 000 let. Tento objev také významně podpořil teorii, podle níž je třeba kolébku dnešních lidí hledat v Africe. Genetický výzkum tak vnáší nové světlo do lidské historie.

W magazynie mamy łącznie książkiSedm dcer Eviných: Pramatky Evropanů(2004)

Zakup książki

Sedm dcer Eviných: Pramatky Evropanů, Brian D. Sykes, Daniel Frynta, Jan Trnka

Język
Rok wydania
2004
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Dobry
Cena
445,53 zł
Kup tę książkę za 400,98 zł

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
572 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Sedm dcer Eviných: Pramatky Evropanů
Język
czeski
Wydawca
Paseka
Rok wydania
2004
Oprawa
twarda
ISBN10
8071856193
ISBN13
9788071856191
Seria
Kolekcja
Fénix
Ocena
3,95 z 5
Opis
Autor seznamuje v knize, která se čte téměř jako detektivka, s nejnovějšími objevy vycházejícími ze studia lidské mitochondriální DNA. Čtenář se tak dočte o metodách studia DNA ve fosilním materiálu, o genetice "ledovcového muže", o případu "muže z Cheddaru", identifikaci ostatků carské rodiny, vyřešení záhady původu Polynésanů, problému jednoty a stáří lidstva a osídlení Evropy. Na základě svých výzkumů lidské mitochondriální DNA, předávané pouze na děti ženského pohlaví, dospívá autor k názoru, že všichni Evropané pocházejí ze sedmi žen, sedmi pramatek, které přišly do Evropy v různých dobách v průběhu uplynulých 45 000 let. Tento objev také významně podpořil teorii, podle níž je třeba kolébku dnešních lidí hledat v Africe. Genetický výzkum tak vnáší nové světlo do lidské historie.