Bookbot

Hegemonie a socialistická strategie

Ocena książki

Więcej o książce

Kniha Hegemonie a socialistická strategie se dostává do rukou českým čtenářům téměř třicet let po svém prvním vydání v roce 1985. Autoři tvrdí, že levicové myšlení tehdy stálo na křižovatce a vyžadovalo přehodnocení klíčových pojmů, jako jsou ekonomický determinismus, proletariát jako privilegovaný aktér dějin, revoluce a antagonismus. Postmarxismus Ernesta Laclaua a Chantal Mouffe, po obsáhlém výkladu historických proměn pojmu hegemonie, nabízí antiesencialistickou koncepci sociální logiky a politiky vycházející zejména z díla Antonia Gramsciho. Hodnocení „globalizovaného světa“ skrze kategorii hegemonie ukazuje, že současný stav není jediným možným společenským řádem, ale výsledkem specifických mocenských vztahů. Tyto vztahy jsou projevem hegemonických tahů konkrétních sociálních sil, které transformovaly vztahy mezi kapitalistickými korporacemi a národními státy. Hegemonii lze zpochybnit a levice by měla usilovat o věrohodnou alternativu neoliberálního řádu, místo aby se snažila o jeho humánnější řízení. To vyžaduje vytyčení nových politických hranic a uznání, že radikální politika nemůže existovat bez definování protivníka, což zahrnuje přijetí nevykořenitelnosti antagonismu.

Zakup książki

Hegemonie a socialistická strategie, Ernesto Laclau, Chantal Mouffe

Język
Rok wydania
2014
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

3,6
Bardzo dobra
48 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Hegemonie a socialistická strategie
Język
czeski
Wydawca
Karolinum
Rok wydania
2014
Oprawa
miękka
ISBN10
8024626853
ISBN13
9788024626857
Seria
Pierwsze wydanie
1985
Oryginalna nazwa
Hegemony and Socialist Strategy – Towards a Radical Democratic Politics
Ocena
3,55 z 5
Opis
Kniha Hegemonie a socialistická strategie se dostává do rukou českým čtenářům téměř třicet let po svém prvním vydání v roce 1985. Autoři tvrdí, že levicové myšlení tehdy stálo na křižovatce a vyžadovalo přehodnocení klíčových pojmů, jako jsou ekonomický determinismus, proletariát jako privilegovaný aktér dějin, revoluce a antagonismus. Postmarxismus Ernesta Laclaua a Chantal Mouffe, po obsáhlém výkladu historických proměn pojmu hegemonie, nabízí antiesencialistickou koncepci sociální logiky a politiky vycházející zejména z díla Antonia Gramsciho. Hodnocení „globalizovaného světa“ skrze kategorii hegemonie ukazuje, že současný stav není jediným možným společenským řádem, ale výsledkem specifických mocenských vztahů. Tyto vztahy jsou projevem hegemonických tahů konkrétních sociálních sil, které transformovaly vztahy mezi kapitalistickými korporacemi a národními státy. Hegemonii lze zpochybnit a levice by měla usilovat o věrohodnou alternativu neoliberálního řádu, místo aby se snažila o jeho humánnější řízení. To vyžaduje vytyčení nových politických hranic a uznání, že radikální politika nemůže existovat bez definování protivníka, což zahrnuje přijetí nevykořenitelnosti antagonismu.