Ocena książki
Więcej o książce
V roce 2003 uběhlo tři sta let od úmrtí velehradského cisterciáka Kristiána Gottfrieda Hirschmentzla. Ačkoliv se sám označoval za spisovatele a historika cisterciáckého řádu, ve skutečnosti byl polyhistorem s velmi širokým záběrem - věnoval se mimo jiné historii, komponoval menší hudební skladby a sbíral lidovou slovesnost. Mimo to byl schopným ekonomem, členem opavského zemského sněmu, v neposlední řadě byl pečlivým duchovním správcem svěřené farnosti a pečoval o duchovní blaho členů jím založeného arcibratrstva. Třebaže sepsal velké množství literárních děl, není v novější odborné literatuře příliš často zmiňován. Hirschmentzlovo jméno se většinou objevuje pouze v článcích s historickou tematikou z doby před první polovinou dvacátého století, nověji v regionálních časopisech a okrajově také v publikacích o velehradském klášteře.
Zakup książki
Kristián Gottfried Hirschmentzel (1638-1703) : osudy a dílo velehradského barokního literáta, Jaroslava Dupalová
- Język
- Rok wydania
- 2020
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Kristián Gottfried Hirschmentzel (1638-1703) : osudy a dílo velehradského barokního literáta
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jaroslava Dupalová
- Rok wydania
- 2020
- ISBN10
- 8090652484
- ISBN13
- 9788090652484
- Seria
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- V roce 2003 uběhlo tři sta let od úmrtí velehradského cisterciáka Kristiána Gottfrieda Hirschmentzla. Ačkoliv se sám označoval za spisovatele a historika cisterciáckého řádu, ve skutečnosti byl polyhistorem s velmi širokým záběrem - věnoval se mimo jiné historii, komponoval menší hudební skladby a sbíral lidovou slovesnost. Mimo to byl schopným ekonomem, členem opavského zemského sněmu, v neposlední řadě byl pečlivým duchovním správcem svěřené farnosti a pečoval o duchovní blaho členů jím založeného arcibratrstva. Třebaže sepsal velké množství literárních děl, není v novější odborné literatuře příliš často zmiňován. Hirschmentzlovo jméno se většinou objevuje pouze v článcích s historickou tematikou z doby před první polovinou dvacátého století, nověji v regionálních časopisech a okrajově také v publikacích o velehradském klášteře.






