Ocena książki
Parametry
Więcej o książce
Kniha přináší inovativní výklad změn v socialistickém hnutí v českých zemích v letech 1900–1920. Sleduje dramatické události, jako jsou světová válka, revoluce v Rusku, rozpad monarchie a vznik republiky, z perspektivy mladé generace socialistických aktivistů. Cílem je nabídnout alternativní pohled na známé historické události. Autor uplatňuje generační přístup, který je v české historické vědě poprvé takto komplexně aplikován. Zaměřuje se na specifickou interpretaci světa u mládeže narozené mezi lety 1885–1900 a zohledňuje národnostní, třídní a politické rozdíly. Vývoj v českých zemích je srovnáván se situací socialistické mládeže mimo habsburskou říši a v rámci jednotlivých socialistických stran Předlitavska. Dosavadní interpretace těchto událostí často ignorovaly generační faktor, což vedlo k unitarizaci výkladu. Generační metoda se ukazuje jako relevantní nástroj pro hlubší historické poznání a odmítání ideologické předpojatosti, ať už ve smyslu adorace „Masarykovy republiky“ nebo hagiografie počátků komunistického hnutí. Tento přístup se ukazuje jako nezbytný korektor politických dějin a jako plnohodnotný rámec pro historickou práci, čímž se pojem generace stává jedním z klíčových nástrojů historikova poznání.
Zakup książki
Stáří k poradě, mládí k boji. Radikalizace mladé generace českých socialistů 1900-1920, Lukáš Fasora
- Język
- Rok wydania
- 2015
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Stáří k poradě, mládí k boji. Radikalizace mladé generace českých socialistů 1900-1920
- Język
- czeski
- Autorzy
- Lukáš Fasora
- Rok wydania
- 2015
- Seria
- Ocena
- 2 z 5
- Opis
- Kniha přináší inovativní výklad změn v socialistickém hnutí v českých zemích v letech 1900–1920. Sleduje dramatické události, jako jsou světová válka, revoluce v Rusku, rozpad monarchie a vznik republiky, z perspektivy mladé generace socialistických aktivistů. Cílem je nabídnout alternativní pohled na známé historické události. Autor uplatňuje generační přístup, který je v české historické vědě poprvé takto komplexně aplikován. Zaměřuje se na specifickou interpretaci světa u mládeže narozené mezi lety 1885–1900 a zohledňuje národnostní, třídní a politické rozdíly. Vývoj v českých zemích je srovnáván se situací socialistické mládeže mimo habsburskou říši a v rámci jednotlivých socialistických stran Předlitavska. Dosavadní interpretace těchto událostí často ignorovaly generační faktor, což vedlo k unitarizaci výkladu. Generační metoda se ukazuje jako relevantní nástroj pro hlubší historické poznání a odmítání ideologické předpojatosti, ať už ve smyslu adorace „Masarykovy republiky“ nebo hagiografie počátků komunistického hnutí. Tento přístup se ukazuje jako nezbytný korektor politických dějin a jako plnohodnotný rámec pro historickou práci, čímž se pojem generace stává jedním z klíčových nástrojů historikova poznání.







