Bookbot

Stáří k poradě, mládí k boji. Radikalizace mladé generace českých socialistů 1900-1920

Ocena książki

Więcej o książce

Kniha přináší inovativní výklad změn v socialistickém hnutí v českých zemích v letech 1900–1920. Sleduje dramatické události, jako jsou světová válka, revoluce v Rusku, rozpad monarchie a vznik republiky, z perspektivy mladé generace socialistických aktivistů. Cílem je nabídnout alternativní pohled na známé historické události. Autor uplatňuje generační přístup, který je v české historické vědě poprvé takto komplexně aplikován. Zaměřuje se na specifickou interpretaci světa u mládeže narozené mezi lety 1885–1900 a zohledňuje národnostní, třídní a politické rozdíly. Vývoj v českých zemích je srovnáván se situací socialistické mládeže mimo habsburskou říši a v rámci jednotlivých socialistických stran Předlitavska. Dosavadní interpretace těchto událostí často ignorovaly generační faktor, což vedlo k unitarizaci výkladu. Generační metoda se ukazuje jako relevantní nástroj pro hlubší historické poznání a odmítání ideologické předpojatosti, ať už ve smyslu adorace „Masarykovy republiky“ nebo hagiografie počátků komunistického hnutí. Tento přístup se ukazuje jako nezbytný korektor politických dějin a jako plnohodnotný rámec pro historickou práci, čímž se pojem generace stává jedním z klíčových nástrojů historikova poznání.

Wydanie

Zakup książki

Stáří k poradě, mládí k boji. Radikalizace mladé generace českých socialistů 1900-1920, Lukáš Fasora

Język
Rok wydania
2015
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

2,0
Nic specjalnego
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Stáří k poradě, mládí k boji. Radikalizace mladé generace českých socialistů 1900-1920
Język
czeski
Seria
Ocena
2 z 5
Opis
Kniha přináší inovativní výklad změn v socialistickém hnutí v českých zemích v letech 1900–1920. Sleduje dramatické události, jako jsou světová válka, revoluce v Rusku, rozpad monarchie a vznik republiky, z perspektivy mladé generace socialistických aktivistů. Cílem je nabídnout alternativní pohled na známé historické události. Autor uplatňuje generační přístup, který je v české historické vědě poprvé takto komplexně aplikován. Zaměřuje se na specifickou interpretaci světa u mládeže narozené mezi lety 1885–1900 a zohledňuje národnostní, třídní a politické rozdíly. Vývoj v českých zemích je srovnáván se situací socialistické mládeže mimo habsburskou říši a v rámci jednotlivých socialistických stran Předlitavska. Dosavadní interpretace těchto událostí často ignorovaly generační faktor, což vedlo k unitarizaci výkladu. Generační metoda se ukazuje jako relevantní nástroj pro hlubší historické poznání a odmítání ideologické předpojatosti, ať už ve smyslu adorace „Masarykovy republiky“ nebo hagiografie počátků komunistického hnutí. Tento přístup se ukazuje jako nezbytný korektor politických dějin a jako plnohodnotný rámec pro historickou práci, čímž se pojem generace stává jedním z klíčových nástrojů historikova poznání.