Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace

Więcej o książce

Následky psychické deprivace pro život postižených jedinců v dospělosti byly dosud sledovány jen zřídka, a to ve velké většině jen retrospektivním postupem a kazuistickými studiemi. Pozornost byla přitom takřka výhradně zaměřena na činitele nepříznivé. Studie, jejíž výsledky jsou předkládány, spojuje postup retrospektivní s prospektivním a dává ojedinělou příležitost postihnout také činitele působící příznivě. Předmětem výzkumu byly tři skupiny dospělých osob (dnes ve věku kolem třiceti let), které v dětství různě dlouhou dobu vyrůstaly v deprivačních podmínkách a v různé míře tak byly vystaveny terapeutickému či kolektivnímu působení v tzv. náhradní rodinné péči (v dětských domovech, v SOS dětských vesničkách, v individuální péči). Poznatky získané rozsáhlým souborem metod i ze zdrojů na výzkumu zcela nezávislých jsou dále srovnávány s nálezy získanými týmž postupem v dlouhodobém výzkumu osob narozených z prokazatelně nechtěného těhotenství a osob kontrolních. Vzniká tak unikátní soubor reprezentující spektrum depresívních podmínek od mimořádně těžkých až po běžnou normu. Výzkum přináší podklady pro cílevědomou prevenci deprivačních životních podmínek, pro výchovu dětí a mládeže k rodičovství, pro terapeutické podchycení postižených skupin obyvatelstva a pro celkovou zdravotně vzdělávací a populační politiku v naší zemi.