Bookbot

Kachna, nebo králík?: Spekulace o sociální roli výtvarného umění

Ocena książki

Parametry

  • 192 strony
  • 7 godzin czytania

Więcej o książce

Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, ředitele Nadace pro současné umění Praha a pedagoga na Katedře dějin a teorie umění, vznikly jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění, určených studentům magisterského oboru Kurátorská studia. Po úvodních kapitolách o socializaci, uměleckém díle a dějinnosti autor přistupuje k „dějinám umění“ z pohledu socializace a dějinnosti, přičemž využívá Zuidervaartův model spirituality jako žitého obsahu. Po stručném výkladu některých základních témat řeckého a křesťanského umění se zaměřuje na renesanci jako přechod do „lineární perspektivy“, což ovlivňuje i umění 20. století. Dále se autor věnuje baroku, kde sleduje specifické a často opomíjené problémy socializace. V poslední třetině knihy se zaměřuje na aktuální témata, jako jsou Informel, Akční umění a Postmoderna. Závěr knihy se zabývá sociální rolí umění a jeho vztahem k nejistotě, přičemž autor opatrně mapuje prostor nejistoty a jeho zneužívání. Hledání místa a sociální role umění v rámci „sociálního diskurzu“ není marné, ale udržuje jeho dynamiku při životě. Autorovi je gratulováno za vytvoření uceleného a srozumitelného díla.

W magazynie mamy łącznie książkiKachna, nebo králík?: Spekulace o sociální roli výtvarného umění(2020)

Zakup książki

Kachna, nebo králík?: Spekulace o sociální roli výtvarného umění, Ludvík Hlaváček

Język
Rok wydania
2020
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Dobry
Cena
23 zł

Metody płatności

4,5
Bardzo dobra
2 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Kachna, nebo králík?: Spekulace o sociální roli výtvarného umění
Język
czeski
Oprawa
twarda
Liczba stron
192
ISBN10
8075612671
ISBN13
9788075612670
Seria
Tagi
Sztuka
Ocena
4,5 z 5
Opis
Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, ředitele Nadace pro současné umění Praha a pedagoga na Katedře dějin a teorie umění, vznikly jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění, určených studentům magisterského oboru Kurátorská studia. Po úvodních kapitolách o socializaci, uměleckém díle a dějinnosti autor přistupuje k „dějinám umění“ z pohledu socializace a dějinnosti, přičemž využívá Zuidervaartův model spirituality jako žitého obsahu. Po stručném výkladu některých základních témat řeckého a křesťanského umění se zaměřuje na renesanci jako přechod do „lineární perspektivy“, což ovlivňuje i umění 20. století. Dále se autor věnuje baroku, kde sleduje specifické a často opomíjené problémy socializace. V poslední třetině knihy se zaměřuje na aktuální témata, jako jsou Informel, Akční umění a Postmoderna. Závěr knihy se zabývá sociální rolí umění a jeho vztahem k nejistotě, přičemž autor opatrně mapuje prostor nejistoty a jeho zneužívání. Hledání místa a sociální role umění v rámci „sociálního diskurzu“ není marné, ale udržuje jeho dynamiku při životě. Autorovi je gratulováno za vytvoření uceleného a srozumitelného díla.