Parametry
- 232 strony
- 9 godzin czytania
Więcej o książce
Kolektivní monografie obsahuje čtyři vzájemně se doplňující studie k tématu soudobé hudby. Studie Vladimíra Tichého a Tomáše Krejči se soustředí na páteřní teoretické problémy hudby 20. a počátku 21. století: materiálové prvky (tónový a zvukový materiál) a strukturační principy. Tyto studie směřují převážně do oblasti kompoziční. K nim jsou připojeny dvě studie, které vytčenou problematiku reflektují z hlediska interpretačního a recepčního. Jiřina Dvořáková-Marešová předkládá svou vlastní koncepci analýzy interpretačního výkonu na osnově důkladného systematického pojednání klíčových otázek moderní teorie interpretace. Stať Jaromíra Havlíka doplňuje předchozí trojici zásadních teoretických studií o aspekt recepční, a to případovou studií aféry Vojcek, která může sloužit jako modelový doklad postojů české hudební veřejnosti vůči moderní atonální hudbě v polovině dvacátých let minulého století.
Zakup książki
Konstanty a proměny soudobé hudebné řeči, Vladimír Tichý, Jaromír Havlík, Tomáš Krejča, Jiřina Dvořáková Marešová
- Język
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Konstanty a proměny soudobé hudebné řeči
- Język
- czeski
- Wydawca
- NAMU
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 232
- ISBN10
- 8073315351
- ISBN13
- 9788073315351
- Seria
- Opis
- Kolektivní monografie obsahuje čtyři vzájemně se doplňující studie k tématu soudobé hudby. Studie Vladimíra Tichého a Tomáše Krejči se soustředí na páteřní teoretické problémy hudby 20. a počátku 21. století: materiálové prvky (tónový a zvukový materiál) a strukturační principy. Tyto studie směřují převážně do oblasti kompoziční. K nim jsou připojeny dvě studie, které vytčenou problematiku reflektují z hlediska interpretačního a recepčního. Jiřina Dvořáková-Marešová předkládá svou vlastní koncepci analýzy interpretačního výkonu na osnově důkladného systematického pojednání klíčových otázek moderní teorie interpretace. Stať Jaromíra Havlíka doplňuje předchozí trojici zásadních teoretických studií o aspekt recepční, a to případovou studií aféry Vojcek, která může sloužit jako modelový doklad postojů české hudební veřejnosti vůči moderní atonální hudbě v polovině dvacátých let minulého století.