Bookbot

Svátost smíření: inspirace nejen pro zpovědníky

Ocena książki

Parametry

  • 93 strony
  • 4 godziny czytania

Więcej o książce

"Zpovídání je pro mne vždycky náročnou a obtížnou službou. Dodnes jen velmi těžko rozlišuji, které z vyznávaných hříchů mám pominout mlčením a kdy mám kajícníkovi říci laskavě, ale rozhodně „jdi a už nehřeš.” Často cítím, že mě tíží kajícníkovy hříchy, a i když si připomínám, že jsem jen „služebníkem neužitečným”, přece jen se mě cizí hřích dotýká. Nejbolestnější jsou pro mne takové situace, ve kterých kajícník, který těžce ukřivdil druhým a dal pohoršení, mluví o svých proviněních způsobem podivně lehkým. Když kajícník necítí břemeno svých hříchů, sám cítím jejich tíhu na sobě. Ve svých prvních kněžských letech jsem se po jisté "těžké zpovědi" vnitřně vzbouřil. Jako bych se ptal: „Proč mám poslouchat takové lidské ohavnosti?” Vyšel jsem ze zpovědnice a šel do města. Na ulici jsem se vzpamatoval a obdržel jsem vnitřní světlo: Právě to je tvůj úkol." (autor o knize)

Zakup książki

Svátost smíření: inspirace nejen pro zpovědníky, Józef Augustyn

Język
Rok wydania
2001
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

3,0
Dobra
6 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Svátost smíření: inspirace nejen pro zpovědníky
Język
czeski
Rok wydania
2001
Oprawa
miękka
Liczba stron
93
ISBN10
8071925322
ISBN13
9788071925323
Seria
Pierwsze wydanie
2000
Oryginalna nazwa
Sakrament pojednania
Ocena
3 z 5
Opis
"Zpovídání je pro mne vždycky náročnou a obtížnou službou. Dodnes jen velmi těžko rozlišuji, které z vyznávaných hříchů mám pominout mlčením a kdy mám kajícníkovi říci laskavě, ale rozhodně „jdi a už nehřeš.” Často cítím, že mě tíží kajícníkovy hříchy, a i když si připomínám, že jsem jen „služebníkem neužitečným”, přece jen se mě cizí hřích dotýká. Nejbolestnější jsou pro mne takové situace, ve kterých kajícník, který těžce ukřivdil druhým a dal pohoršení, mluví o svých proviněních způsobem podivně lehkým. Když kajícník necítí břemeno svých hříchů, sám cítím jejich tíhu na sobě. Ve svých prvních kněžských letech jsem se po jisté "těžké zpovědi" vnitřně vzbouřil. Jako bych se ptal: „Proč mám poslouchat takové lidské ohavnosti?” Vyšel jsem ze zpovědnice a šel do města. Na ulici jsem se vzpamatoval a obdržel jsem vnitřní světlo: Právě to je tvůj úkol." (autor o knize)