Parametry
- 152 strony
- 6 godzin czytania
Więcej o książce
František Weber se narodil roku 1922 ze smíšeného manželství, otec Němec a matka Češka. Žil do svých osmnácti let v českém Polabí, kde také ukončil své základní vzdělání. Po okupaci, jako ještě neplnoletému, mu bylo přiděleno po otci německé státní občanství. Ve snaze vyhnout se vojenské službě se nechal naverbovat na práci do Německa, kde těžce pracoval na stavbě železnic v Durynsku. Ještě s několika dalšími stejně postiženými hochy byl pro jistotu dopraven německým gestapem na vojenské velitelství do Kolína. Tak začala jeho pětiletá anabáze po bojištích Evropy. Sloužil jako telefonista u 14. tankové divize (6. armády). Prošel velký kus nekonečné Ruské země, trpěl při ukrutných mrazech a obrovských vedrech ve čtyřicátém prvním i u Stalingradu. V bitvě o Stalingrad byl raněn a jedním z posledních letadel se zachránil. Přežil i strašnou tankovou bitvu u Kursku. Ještě před koncem války se z Litvy po Baltském moři dostal do britského zajetí. Po půlročním pobytu v zajateckém táboře poblíž města Kielu byl v říjnu 1945 propuštěn do Československé republiky.
W magazynie mamy łącznie książkiPěchota útočí. Pod hákovým křížem II.(2016)
Zakup książki
Pěchota útočí. Pod hákovým křížem II., František Weber
- Język
- Rok wydania
- 2016
- Oprawa
- (miękka),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 19,42 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Pěchota útočí. Pod hákovým křížem II.
- Język
- czeski
- Autorzy
- František Weber
- Wydawca
- Svojtka & Co.
- Rok wydania
- 2016
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 152
- ISBN10
- 8025619680
- ISBN13
- 9788025619681
- Seria
- Kategorie
- Ocena
- 4,3 z 5
- Opis
- František Weber se narodil roku 1922 ze smíšeného manželství, otec Němec a matka Češka. Žil do svých osmnácti let v českém Polabí, kde také ukončil své základní vzdělání. Po okupaci, jako ještě neplnoletému, mu bylo přiděleno po otci německé státní občanství. Ve snaze vyhnout se vojenské službě se nechal naverbovat na práci do Německa, kde těžce pracoval na stavbě železnic v Durynsku. Ještě s několika dalšími stejně postiženými hochy byl pro jistotu dopraven německým gestapem na vojenské velitelství do Kolína. Tak začala jeho pětiletá anabáze po bojištích Evropy. Sloužil jako telefonista u 14. tankové divize (6. armády). Prošel velký kus nekonečné Ruské země, trpěl při ukrutných mrazech a obrovských vedrech ve čtyřicátém prvním i u Stalingradu. V bitvě o Stalingrad byl raněn a jedním z posledních letadel se zachránil. Přežil i strašnou tankovou bitvu u Kursku. Ještě před koncem války se z Litvy po Baltském moři dostal do britského zajetí. Po půlročním pobytu v zajateckém táboře poblíž města Kielu byl v říjnu 1945 propuštěn do Československé republiky.