Bookbot

Snít rozhlasem

Więcej o książce

Publikace představuje nový a originální pohled na média rozhlas a film: zkoumá, jak se ovlivňují a inspirují a jak to obohacuje umělecký účinek obou médií. Vychází ze zevrubných analýz rozhlasové tvorby filmových režisérů Woodyho Allena, Ingmara Bergmana a Federica Felliniho a zamýšlí se nad vztahem jejich rozhlasového a filmového díla. Druhou část práce tvoří komparace původních rozhlasových her Sorry, Wrong Number od Lucille Fletcher, Under Milk Wood od Dylana Thomase a Der gute Gott von Manhattan od Ingeborg Bachmann s jejich filmovými adaptacemi. Problematika je nahlížena především z pozice rozhlasového média - autorka v práci zúročuje zkušenosti z vlastní tvorby pro rozhlas i z pedagogického působení na Divadelní fakultě JAMU, v jehož rámci vede též studentské audio projekty. Navazuje na východiska rozhlasových teoretiků Josefa Branžovského, Paula Deharma, Lance Sievekinga a dalších, kteří zdůrazňovali schopnost zvukového média podněcovat fantazii posluchače. Odhaluje, v čem spočívá podstata a kouzlo zvukového umění, a dochází k závěru, že i v současném mediálním světě má rozhlasová hra své nezastupitelné místo.

Zakup książki

Snít rozhlasem, Eva Schulzová

Język
Rok wydania
2023
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Snít rozhlasem
Język
czeski
Wydawca
JAMU
Rok wydania
2023
Oprawa
miękka
ISBN10
8074602079
ISBN13
9788074602078
Seria
Opis
Publikace představuje nový a originální pohled na média rozhlas a film: zkoumá, jak se ovlivňují a inspirují a jak to obohacuje umělecký účinek obou médií. Vychází ze zevrubných analýz rozhlasové tvorby filmových režisérů Woodyho Allena, Ingmara Bergmana a Federica Felliniho a zamýšlí se nad vztahem jejich rozhlasového a filmového díla. Druhou část práce tvoří komparace původních rozhlasových her Sorry, Wrong Number od Lucille Fletcher, Under Milk Wood od Dylana Thomase a Der gute Gott von Manhattan od Ingeborg Bachmann s jejich filmovými adaptacemi. Problematika je nahlížena především z pozice rozhlasového média - autorka v práci zúročuje zkušenosti z vlastní tvorby pro rozhlas i z pedagogického působení na Divadelní fakultě JAMU, v jehož rámci vede též studentské audio projekty. Navazuje na východiska rozhlasových teoretiků Josefa Branžovského, Paula Deharma, Lance Sievekinga a dalších, kteří zdůrazňovali schopnost zvukového média podněcovat fantazii posluchače. Odhaluje, v čem spočívá podstata a kouzlo zvukového umění, a dochází k závěru, že i v současném mediálním světě má rozhlasová hra své nezastupitelné místo.