Parametry
- 285 stron
- 10 godzin czytania
Więcej o książce
Kniha, vydaná k 150. výročí narození architekta Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od odborníků na architekturu, kteří přinášejí nové interpretace jeho díla a témat, jež dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Jana Sklenářová Teichmanová a Ladislav Zikmund-Lender se zaměřují na Kotěrovo pedagogické působení na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění. Tři kapitoly od Heleny Čapkové, Miroslava Pavla a Ladislava Zikmunda-Lendera se věnují jeho mezinárodním kontaktům a transferu idejí, jako jsou Japonsko a „orientalismus“, Nizozemí a USA. Vendula Hnídková a Markéta Žáčková představují Kotěru jako urbanistu. Jan Galeta zkoumá využívání tradic v Kotěrově díle, čímž vyvrací mýtus o jeho revolučním odmítání historie. Ladislav Zikmund-Lender analyzuje Kotěrovy ambice vytvořit syntetický styl pro nový Československý stát po roce 1918. Filip Šenk aktualizuje Kotěrovy architektonické principy na příkladech současné architektury. Kniha zahrnuje také výběr z Kotěrovy publicistiky z let 1900–1921 a texty o něm z let 1922–1972, doplněné historiografickými studiemi. Obsahuje přes dvě stě reprodukcí, většinou dosud nepublikovaných, a současné fotografie detailů Kotěrovy architektury od Jiřího Zikmunda, spolu s dvanácti ilustracemi Jana Šrámka.
Zakup książki
Mýtus architekta - Jan Kotěra 150, Ladislav Zikmund Lender
- Język
- Rok wydania
- 2022
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Bardzo dobry
- Cena
- 137,40 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Mýtus architekta - Jan Kotěra 150
- Język
- czeski
- Autorzy
- Ladislav Zikmund Lender
- Wydawca
- Akademie výtvarných umění
- Rok wydania
- 2022
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 285
- ISBN10
- 8090712851
- ISBN13
- 9788090712850
- Seria
- Ocena
- 2 z 5
- Opis
- Kniha, vydaná k 150. výročí narození architekta Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od odborníků na architekturu, kteří přinášejí nové interpretace jeho díla a témat, jež dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Jana Sklenářová Teichmanová a Ladislav Zikmund-Lender se zaměřují na Kotěrovo pedagogické působení na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění. Tři kapitoly od Heleny Čapkové, Miroslava Pavla a Ladislava Zikmunda-Lendera se věnují jeho mezinárodním kontaktům a transferu idejí, jako jsou Japonsko a „orientalismus“, Nizozemí a USA. Vendula Hnídková a Markéta Žáčková představují Kotěru jako urbanistu. Jan Galeta zkoumá využívání tradic v Kotěrově díle, čímž vyvrací mýtus o jeho revolučním odmítání historie. Ladislav Zikmund-Lender analyzuje Kotěrovy ambice vytvořit syntetický styl pro nový Československý stát po roce 1918. Filip Šenk aktualizuje Kotěrovy architektonické principy na příkladech současné architektury. Kniha zahrnuje také výběr z Kotěrovy publicistiky z let 1900–1921 a texty o něm z let 1922–1972, doplněné historiografickými studiemi. Obsahuje přes dvě stě reprodukcí, většinou dosud nepublikovaných, a současné fotografie detailů Kotěrovy architektury od Jiřího Zikmunda, spolu s dvanácti ilustracemi Jana Šrámka.

