Bookbot

Mýtus architekta - Jan Kotěra 150

Ocena książki

Więcej o książce

Kniha, vydaná k 150. výročí narození architekta Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od odborníků na architekturu, kteří přinášejí nové interpretace jeho díla a témat, jež dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Jana Sklenářová Teichmanová a Ladislav Zikmund-Lender se zaměřují na Kotěrovo pedagogické působení na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění. Tři kapitoly od Heleny Čapkové, Miroslava Pavla a Ladislava Zikmunda-Lendera se věnují jeho mezinárodním kontaktům a transferu idejí, jako jsou Japonsko a „orientalismus“, Nizozemí a USA. Vendula Hnídková a Markéta Žáčková představují Kotěru jako urbanistu. Jan Galeta zkoumá využívání tradic v Kotěrově díle, čímž vyvrací mýtus o jeho revolučním odmítání historie. Ladislav Zikmund-Lender analyzuje Kotěrovy ambice vytvořit syntetický styl pro nový Československý stát po roce 1918. Filip Šenk aktualizuje Kotěrovy architektonické principy na příkladech současné architektury. Kniha zahrnuje také výběr z Kotěrovy publicistiky z let 1900–1921 a texty o něm z let 1922–1972, doplněné historiografickými studiemi. Obsahuje přes dvě stě reprodukcí, většinou dosud nepublikovaných, a současné fotografie detailů Kotěrovy architektury od Jiřího Zikmunda, spolu s dvanácti ilustracemi Jana Šrámka.

Zakup książki

Mýtus architekta - Jan Kotěra 150, Ladislav Zikmund Lender

Język
Rok wydania
2022
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Bardzo dobry
Cena
137,40 zł

Metody płatności

2,0
Nic specjalnego
3 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Mýtus architekta - Jan Kotěra 150
Język
czeski
Rok wydania
2022
Oprawa
twarda
Liczba stron
285
ISBN10
8090712851
ISBN13
9788090712850
Seria
Ocena
2 z 5
Opis
Kniha, vydaná k 150. výročí narození architekta Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od odborníků na architekturu, kteří přinášejí nové interpretace jeho díla a témat, jež dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Jana Sklenářová Teichmanová a Ladislav Zikmund-Lender se zaměřují na Kotěrovo pedagogické působení na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění. Tři kapitoly od Heleny Čapkové, Miroslava Pavla a Ladislava Zikmunda-Lendera se věnují jeho mezinárodním kontaktům a transferu idejí, jako jsou Japonsko a „orientalismus“, Nizozemí a USA. Vendula Hnídková a Markéta Žáčková představují Kotěru jako urbanistu. Jan Galeta zkoumá využívání tradic v Kotěrově díle, čímž vyvrací mýtus o jeho revolučním odmítání historie. Ladislav Zikmund-Lender analyzuje Kotěrovy ambice vytvořit syntetický styl pro nový Československý stát po roce 1918. Filip Šenk aktualizuje Kotěrovy architektonické principy na příkladech současné architektury. Kniha zahrnuje také výběr z Kotěrovy publicistiky z let 1900–1921 a texty o něm z let 1922–1972, doplněné historiografickými studiemi. Obsahuje přes dvě stě reprodukcí, většinou dosud nepublikovaných, a současné fotografie detailů Kotěrovy architektury od Jiřího Zikmunda, spolu s dvanácti ilustracemi Jana Šrámka.