Bookbot

Dynamika nevědomí

Ocena książki

Parametry

  • 580 stron
  • 21 godzin czytania

Więcej o książce

Osmý svazek souborného Jungova díla zahrnuje klíčové práce, které odhalují zásadní poznatky a hypotézy C. G. Junga. Šest článků pochází z knihy O psychické energetice a podstatě snů, kde Jung reaguje na námitky proti Proměnám a symbolům libida a rozpracovává svou teorii libida, kterou začal formulovat kolem roku 1912 a dokončil v roce 1928. V statě „Pokus o předvedení analytické teorie“ se vyrovnává s Freudovými koncepty a jasně vyjadřuje své vlastní myšlenky. Tyto práce jsou základem pro pochopení analytické psychologie. Autorovo stanovisko k teorii poznání se odráží v „Teoretických úvahách o podstatě psychična“, kde zkoumá pojmy „vědomí“ a „nevědomí“ v historickém kontextu a v souvislosti s instinktem. „Synchronicita jako princip nepříčinných souvislostí“ je zahrnuta pro své archetypálně podmíněné souvislosti, které nelze uchopit kauzálně, a přináší novou dimenzi k vědeckému chápání. Nauka o synchronicitě propojuje moderní fyziku s analytickou psychologií v málo prozkoumané oblasti reality. Kratší práce se zabývají světonázorem, skutečností, nadskutečností a vírou v duchy, přičemž autor se snaží o fenomenologické uchopení těchto témat. Kolem těchto hlavních spisů se soustředí tematické příspěvky z dalších Jungových děl.

Zakup książki

Dynamika nevědomí, Carl Gustav Jung

Język
Rok wydania
2024
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,6
Doskonała
8 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Dynamika nevědomí
Język
czeski
Wydawca
Malvern
Rok wydania
2024
Oprawa
twarda
Liczba stron
580
ISBN10
8075305434
ISBN13
9788075305435
Seria
Pierwsze wydanie
2011
Oryginalna nazwa
Dynamik des Unbewussten
Ocena
4,6 z 5
Opis
Osmý svazek souborného Jungova díla zahrnuje klíčové práce, které odhalují zásadní poznatky a hypotézy C. G. Junga. Šest článků pochází z knihy O psychické energetice a podstatě snů, kde Jung reaguje na námitky proti Proměnám a symbolům libida a rozpracovává svou teorii libida, kterou začal formulovat kolem roku 1912 a dokončil v roce 1928. V statě „Pokus o předvedení analytické teorie“ se vyrovnává s Freudovými koncepty a jasně vyjadřuje své vlastní myšlenky. Tyto práce jsou základem pro pochopení analytické psychologie. Autorovo stanovisko k teorii poznání se odráží v „Teoretických úvahách o podstatě psychična“, kde zkoumá pojmy „vědomí“ a „nevědomí“ v historickém kontextu a v souvislosti s instinktem. „Synchronicita jako princip nepříčinných souvislostí“ je zahrnuta pro své archetypálně podmíněné souvislosti, které nelze uchopit kauzálně, a přináší novou dimenzi k vědeckému chápání. Nauka o synchronicitě propojuje moderní fyziku s analytickou psychologií v málo prozkoumané oblasti reality. Kratší práce se zabývají světonázorem, skutečností, nadskutečností a vírou v duchy, přičemž autor se snaží o fenomenologické uchopení těchto témat. Kolem těchto hlavních spisů se soustředí tematické příspěvky z dalších Jungových děl.