Więcej o książce
Jaroslava Skleničková (*1926, Lidice) je nejstarší pamětnicí vyhlazení Lidic, odkud byla spolu s matkou a starší sestrou deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Kniha zachycuje její životní příběh a osud lidických obyvatel, kteří se stali obětí nacistického barbarství. Nacisté provedli vyhlazení jako pomstu na nevinné skupině lidí, přičemž stanovili byrokratická pravidla pro to, kdo bude zastřelen, kdo poněmčen, a kdo odvezen do táborů. V červnu 1942, kdy bylo paní Skleničkové šestnáct let, měla „štěstí“ v tom, že se narodila jako dívka; jinak by ji nacisté zavraždili nebo by měla malou šanci na přežití jako dítě. Skleničková podává svědectví o tragédii Lidic a o tom, jak se spolu s ostatními ženami ocitla v Ravensbrück, aniž by tušila, co je čeká a co se stalo s jejich blízkými. Rozhodla se zveřejnit své vzpomínky, aby zajistila, že historie nebude zapomenuta nebo překroucena.
W magazynie mamy łącznie książkiJako chlapce by mě zastřelili... Příběh nejmladší lidické ženy(2012)
Zakup książki
Jako chlapce by mě zastřelili... Příběh nejmladší lidické ženy, Jaroslava Skleničková, Jana Havlíková
- Język
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 137,20 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Jako chlapce by mě zastřelili... Příběh nejmladší lidické ženy
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jaroslava Skleničková, Jana Havlíková
- Wydawca
- Vega-L
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8087275543
- ISBN13
- 9788087275542
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Kobiety, II Wojna Światowa, Holokaust, Nazizm, Obozy koncentracyjne, Ludzkie losy, Lidice
- Ocena
- 4,75 z 5
- Opis
- Jaroslava Skleničková (*1926, Lidice) je nejstarší pamětnicí vyhlazení Lidic, odkud byla spolu s matkou a starší sestrou deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Kniha zachycuje její životní příběh a osud lidických obyvatel, kteří se stali obětí nacistického barbarství. Nacisté provedli vyhlazení jako pomstu na nevinné skupině lidí, přičemž stanovili byrokratická pravidla pro to, kdo bude zastřelen, kdo poněmčen, a kdo odvezen do táborů. V červnu 1942, kdy bylo paní Skleničkové šestnáct let, měla „štěstí“ v tom, že se narodila jako dívka; jinak by ji nacisté zavraždili nebo by měla malou šanci na přežití jako dítě. Skleničková podává svědectví o tragédii Lidic a o tom, jak se spolu s ostatními ženami ocitla v Ravensbrück, aniž by tušila, co je čeká a co se stalo s jejich blízkými. Rozhodla se zveřejnit své vzpomínky, aby zajistila, že historie nebude zapomenuta nebo překroucena.





