Więcej o książce
Syntéza Stanislava Sousedíka zachycuje vývoj filosofie v českých zemích od husitských válek do osvícenství. Předkládá její dějiny v souvislostech evropského myšlení i kulturních a politických dějin. Kniha je rozdělena na dvě části: Dobu předbělohorskou a Dobu pobělohorskou. První z nich začíná výkladem o pozdně středověké scholastice na převážně husitské universitě (tomismu, scotismu a lullismu). Pokračuje líčením české filosofie humanistické, která nabyla vzájemně odlišných podob za vlády Jiřího z Poděbrad, Jagellonců i Rudolfa II. Nevynechává ani počátky jezuitské scholastiky, židovské myšlenkové prostředí a politickou filosofii Jána Jessenia. Druhá část se zabývá velkými barokními mysliteli působícími v českých zemích; jsou to Rodrigo de Arriaga, Valerián Magni, Marek Marci z Kronlandu, Caramuel z Lobkovic, Karel Grobendoncq a lullista Kašpar Knittel. Nalezneme zde i kapitoly o barokním scotismu a "skeptickém fideismu" opata Jeronýma Hirnhaima. Následuje oddíl věnovaný osvícenským myslitelům a jejich soustavám, zejména wolffianismu.
W magazynie mamy łącznie książkiFilosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím(1997)
Zakup książki
Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, Stanislav Sousedík
- Język
- Rok wydania
- 1997
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 33,62 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím
- Język
- czeski
- Autorzy
- Stanislav Sousedík
- Wydawca
- Vyšehrad
- Rok wydania
- 1997
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8070211458
- ISBN13
- 9788070211458
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Tematyka filozoficzna, Historia kultury, Historia filozofii, Barok, Uniwersytet Karola, Scholastyka, Nowa scholastyka
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Syntéza Stanislava Sousedíka zachycuje vývoj filosofie v českých zemích od husitských válek do osvícenství. Předkládá její dějiny v souvislostech evropského myšlení i kulturních a politických dějin. Kniha je rozdělena na dvě části: Dobu předbělohorskou a Dobu pobělohorskou. První z nich začíná výkladem o pozdně středověké scholastice na převážně husitské universitě (tomismu, scotismu a lullismu). Pokračuje líčením české filosofie humanistické, která nabyla vzájemně odlišných podob za vlády Jiřího z Poděbrad, Jagellonců i Rudolfa II. Nevynechává ani počátky jezuitské scholastiky, židovské myšlenkové prostředí a politickou filosofii Jána Jessenia. Druhá část se zabývá velkými barokními mysliteli působícími v českých zemích; jsou to Rodrigo de Arriaga, Valerián Magni, Marek Marci z Kronlandu, Caramuel z Lobkovic, Karel Grobendoncq a lullista Kašpar Knittel. Nalezneme zde i kapitoly o barokním scotismu a "skeptickém fideismu" opata Jeronýma Hirnhaima. Následuje oddíl věnovaný osvícenským myslitelům a jejich soustavám, zejména wolffianismu.