Więcej o książce
Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.
Zakup książki
Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech, Ian Buruma
- Język
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech
- Język
- czeski
- Autorzy
- Ian Buruma
- Wydawca
- Academia
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8020020403
- ISBN13
- 9788020020406
- Seria
- Kolekcja
- XXI. století
- Kategorie
- Ocena
- 3,4 z 5
- Opis
- Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.


