Bookbot

Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech

Autorzy

Ocena książki

Więcej o książce

Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.

Zakup książki

Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech, Ian Buruma

Język
Rok wydania
2012
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

3,4
Dobra
113 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech
Język
czeski
Autorzy
Ian Buruma
Wydawca
Academia
Rok wydania
2012
Oprawa
twarda
ISBN10
8020020403
ISBN13
9788020020406
Seria
Ocena
3,4 z 5
Opis
Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.