Więcej o książce
Kniha obsahuje tři díla francouzské literatury z 18. století, tedy z období běžně charakterizovaného jako libertinská kultura. Výraz „libertinství“ je ovšem mnohoznačný a spadají do něj jak frivolní a lascivní knihy, tak i spisy předrevolučních filozofů a raných osvícenců. Jako první je zařazen jeden z nejznámějších a zároveň nejvíce pronásledovaných textů 18. století, krátký román, jehož titul zní Tereza fi lozof čili pamětní spis k příběhu otce Dirraga a slečny Eradice (1748) a za jehož autora je nejčastěji po važován Boyer d’Argens. Román byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod. Román má blízko k markýzovi de Sade, ale v zásadě v něm jde mnohem více o svobodu myšlení v duchu osvícenství
Zakup książki
Vášeň a rozum : láska v době libertinů, kolektiv
- Język
- Rok wydania
- 2008
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Vášeň a rozum : láska v době libertinů
- Język
- czeski
- Autorzy
- kolektiv
- Wydawca
- Prostor
- Rok wydania
- 2008
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 248
- ISBN10
- 8072601938
- ISBN13
- 9788072601936
- Seria
- Kategorie
- Ocena
- 2,8 z 5
- Opis
- Kniha obsahuje tři díla francouzské literatury z 18. století, tedy z období běžně charakterizovaného jako libertinská kultura. Výraz „libertinství“ je ovšem mnohoznačný a spadají do něj jak frivolní a lascivní knihy, tak i spisy předrevolučních filozofů a raných osvícenců. Jako první je zařazen jeden z nejznámějších a zároveň nejvíce pronásledovaných textů 18. století, krátký román, jehož titul zní Tereza fi lozof čili pamětní spis k příběhu otce Dirraga a slečny Eradice (1748) a za jehož autora je nejčastěji po važován Boyer d’Argens. Román byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod. Román má blízko k markýzovi de Sade, ale v zásadě v něm jde mnohem více o svobodu myšlení v duchu osvícenství


